Než začne fotbalový zápas, všichni znají pravidla: kolik je hráčů, co je faul, kdo píská. Kdyby si každý tým vymýšlel vlastní pravidla, hra by se rozpadla.
I stát potřebuje základní pravidla hry. Ta jsou zapsaná v Ústavě. Pochopíš, co v ní je a proč je tak důležitá.
Koncem roku 1992 se Československo dělilo na dva státy. Nový český stát potřeboval vlastní pravidla. Prohlédni si osu:
Když Parlament schválí zákon, který je v rozporu s Ústavou, Ústavní soud ho může zrušit.
Ústava je nejvyšší zákon – jako pravidla hry, která nelze měnit v průběhu zápasu jedním hvizdem.
Zákonů jsou v Česku stovky. Některé jsou ale důležitější než ostatní – stojí na vrcholu pyramidy. Tomuto vrcholu se říká ústavní pořádek.
Projdeme, co do něj patří, jak se Ústava mění a kdo ji chrání.
| co | údaj |
|---|---|
| přijata | 16. 12. 1992 (Česká národní rada) |
| účinná | od 1. 1. 1993 |
| úvod | preambule |
| ochránce | Ústavní soud v Brně, 15 soudců na 10 let |
Aby ji nikdo nemohl měnit podle nálady, je změna těžší než u běžného zákona:
Porovnej sloupce. Běžný zákon stačí schválit většinou přítomných poslanců. Ústavní zákon potřebuje 3/5 všech poslanců (120 z 200) a také 3/5 přítomných senátorů.
Lidská práva nejsou přímo v Ústavě, ale v Listině, která má stejnou sílu.