🧩 Slovosled a otázky

Sloveso na 2. místě

O čem to je

V češtině můžeš slova ve větě přehazovat skoro libovolně: „Já zítra hraju fotbal.“ „Zítra já hraju fotbal.“ „Fotbal hraju zítra.“ V němčině to nejde. Sloveso má ve větě pevné místo.

Kdo zná toto jedno pravidlo, staví německé věty správně a otázky má hned hotové.

Nové pojmy

SlovosledPořadí slov ve větě.Ich spiele heute. × Heute spiele ich.
Větný členKousek věty, který patří k sobě a počítá se jako jedno místo. Může mít jedno slovo i víc slov.heute (dnes), am Montag (v pondělí), mein großer Bruder (můj velký brácha)
PodmětKdo nebo co něco dělá.Ich spiele. Mein Bruder spielt.
Sloveso v určitém tvaruSloveso s koncovkou podle osoby (ne infinitiv).spiele, spielst, ist, hat

Pravidlo: sloveso je druhé

V oznamovací větě stojí sloveso vždy na 2. místě. Na 1. místě může být podmět nebo cokoli jiného. Když na začátek dáš něco jiného, podmět přeskočí za sloveso.

1. místo2. místo (sloveso)zbytek
Ichspieleheute Fußball.
Heutespieleich Fußball.
Am MontaghatTom Deutsch.
Mein großer Bruderwohntin Wien.

Pozor: Mein großer Bruder jsou tři slova, ale jeden větný člen, tedy jedno místo.

Spojky und (a), aber (ale), oder (nebo) se nepočítají. Stojí jakoby na nultém místě: Ich spiele Tennis und mein Bruder spielt Fußball.

Doplň, co patří na 2. a 3. místo:

Začni větu slovem morgen (zítra): Ich habe Mathe.
Na 1. místo dám Morgen. Sloveso habe zůstane na 2. místě. Podmět ich se posune za sloveso. Morgen habe ich Mathe.
Začni větu slovy am Wochenende (o víkendu): Wir besuchen Oma.
Am Wochenende je jeden větný člen = 1. místo. Sloveso besuchen na 2. místě, pak wir. Am Wochenende besuchen wir Oma.
✗Heute ich spiele Fußball.
✓Heute spiele ich Fußball.

Sloveso musí být na 2. místě. Když je na 1. místě heute, podmět ich jde za sloveso.

V oznamovací větě je sloveso vždy na 2. místě. Když větu začneš něčím jiným než podmětem, podmět jde za sloveso. und, aber, oder se nepočítají.

Otázky

O čem to je

Ptát se budeš pořád: kde je nádraží, kolik to stojí, jestli má kamarád čas. Němčina má dva druhy otázek a oba se staví jednoduše, když víš, kam dát sloveso.

Česky poznáš otázku hlavně podle melodie. Němčina ji pozná podle pořadí slov.

Nové pojmy

Tázací slovo (W-Wort)Slovo, kterým se na něco ptáš. Skoro všechna v němčině začínají na W, proto se jim říká W-otázky.Was? = Co? Wo? = Kde?
Zjišťovací otázkaOtázka, na kterou se odpovídá ano, nebo ne (ja / nein).Hast du Zeit? – Ja. (Máš čas? – Ano.)
SlovesoSlovo, které říká, co kdo dělá. V otázce rozhoduje, kam ho dáš.kommen, wohnen, haben
PodmětKdo nebo co něco dělá. V otázce stojí hned za slovesem.Wo wohnst du? Wann kommt Anna?

1. Otázka s tázacím slovem

Na 1. místo dej tázací slovo.
Na 2. místo dej sloveso.
Pak podmět a zbytek.
Tázací slovoČeskyPříklad
Was?Co?Was machst du?
Wer?Kdo?Wer ist das?
Wo?Kde?Wo wohnst du?
Woher?Odkud?Woher kommst du?
Wohin?Kam?Wohin fährst du?
Wann?Kdy?Wann beginnt der Film?
Wie?Jak?Wie heißt du?
Warum?Proč?Warum lernst du Deutsch?

Pozor na chyták: Wer = kdo (ne „kde“!), Wo = kde.

2. Otázka ano/ne

Na 1. místo dej sloveso.
Za něj podmět.
Pak zbytek. Žádné tázací slovo ani pomocné do jako v angličtině.
Oznamovací větaOtázkaČesky
Du spielst Tennis.Spielst du Tennis?Hraješ tenis?
Er hat Zeit.Hat er Zeit?Má čas?
Ihr kommt mit.Kommt ihr mit?Půjdete s námi?

Odpověď: Ja, ich spiele Tennis. / Nein, ich spiele kein Tennis. Na zápornou otázku odpovíš „ale ano“ slovem Doch: Hast du keine Zeit? – Doch! (Nemáš čas? – Ale mám!)

Otoč kartičky a ověř si, co tázací slova znamenají:

  • Wer? – Kdo?
  • Wo? – Kde?
  • Wohin? – Kam?
  • Wann? – Kdy?
  • Warum? – Proč?
  • Was? – Co?
Zeptej se kamaráda, kde bydlí, a pak, jestli bydlí v Praze.
S tázacím slovem: Wo + sloveso + du: Wo wohnst du? Ano/ne: sloveso na začátek: Wohnst du in Prag?
Zeptej se: Kdy přijde Anna? (kommen)
Kdy = Wann, pak sloveso pro Annu (ona → kommt), pak podmět. Wann kommt Anna?
✗Wo du wohnst?
✓Wo wohnst du?

Za tázacím slovem musí hned následovat sloveso, podmět až za ním.

✗Wer wohnst du?
✓Wo wohnst du?

Wer = kdo, wo = kde. Česky podobně zní „kde“ a wer, ale znamenají něco jiného.

W-otázka: tázací slovo – sloveso – podmět (Wo wohnst du?). Otázka ano/ne: sloveso – podmět (Wohnst du hier?). Na zápornou otázku „ale ano“ = Doch.
🎒Sloveso haben a 4. pád (akuzativ)🔄Slovesa se změnou kmenové samohlásky