Podívej se na své tričko. Dnes ho stroj vyrobí za pár minut. Před 300 lety by ho tkadlena tkala ručně celé dny. Tahle obrovská změna – od práce rukama k práci strojů – se jmenuje průmyslová revoluce.
Změnila úplně všechno: kde lidé bydlí, kde pracují, jak cestují. Bez ní by nebyly vlaky, továrny ani velká města.
Sleduj kroky v kruhu. Všimni si, že bez uhlí by se nic nehnulo – proto se uhlí stalo nejdůležitější surovinou.
Začalo to v Anglii ve 2. polovině 18. století. Parní stroje existovaly už dřív, ale byly pomalé a žravé. James Watt parní stroj zdokonalil (patent 1769). Najednou mohl pohánět továrny kdekoli.
Pak přišla doprava. George Stephenson sestrojil parní lokomotivu. Roku 1825 začala v Anglii jezdit první veřejná železnice.
Watt přidal hlavně oddělenou chladicí nádobu (kondenzátor). Stroj díky tomu spálil mnohem méně uhlí a vyplatil se.
Průmyslovou revoluci nedělali jen Angličané. Několik důležitých vynálezů pochází i od lidí z českých zemí. A první vlaky u nás jezdily už v první polovině 19. století.
Projdeme si proč to začalo v Anglii, kdo co vynalezl a jak se to projevilo u nás.
Otoč kartičky a ke každému jménu si řekni, co vymyslel. Čeští vynálezci jsou poslední tři.
Koněspřežka z Českých Budějovic do Lince vozila hlavně sůl a dřevo. V roce 1839 přijel do Brna první parní vlak z Vídně.
Zpočátku nebyly žádné zákony na ochranu dělníků. Ty si dělníci vybojovali až postupně.