Kamarádovi napíšeš: Čau, dneska nemůžu, sorry. Paní ředitelce ale nenapíšeš „čau“. Napíšeš: Vážená paní ředitelko, žádám Vás o uvolnění z vyučování. Obsah je podobný, ale styl úplně jiný.
Podle toho, komu a proč píšeš nebo mluvíš, volíš jiný jazyk. Čeština rozlišuje šest takových stylů. Když je znáš, umíš napsat žádost, referát i zprávu tak, aby to sedělo.
| Styl | K čemu | Jazyk | Útvary |
|---|---|---|---|
| prostěsdělovací | běžná komunikace | hovorový, citový | rozhovor, SMS, osobní dopis |
| odborný | přesně předat znalosti | spisovný, termíny | výklad, referát, odborný popis |
| publicistický | informovat a ovlivňovat veřejnost | spisovný, poutavý | zpráva, reportáž, fejeton |
| umělecký | vyvolat zážitek | obrazný, různorodý | báseň, povídka, román |
| administrativní | úřední jednání | spisovný, věcný, ustálené fráze | žádost, životopis, plná moc |
| řečnický | projev k posluchačům | spisovný, působivý | proslov, přednáška |
Zařaď útvary ke stylu.
Žádost patří do administrativního stylu: spisovně, zdvořile, věcně, bez hovorových slov.
Venku prší. O tom stejném dešti můžou napsat kamarád, meteorolog, novinář i básník. Každý ale napíše úplně jiný text – protože každý chce něco jiného.
Tomu „jak kdo píše podle toho, co chce“ se říká funkční styl. Podíváme se, jak jeden déšť vypadá v různých stylech.
Klepni na kartu. Nejdřív si zkus představit, jak by to ten člověk napsal.
Výklad patří do odborného stylu: má přesně poučit, ne vyvolat zážitek.