🔤 Výslovnost a pravopis

Čtení nahlas

O čem to je

Němčina používá skoro stejná písmena jako čeština. Některé dvojice písmen se ale čtou úplně jinak, než bys čekal. Když napíšeš „drei“ (tři), Němec řekne [draj], ne [drej].

Dobrá zpráva: němčina se čte podle pravidel. Stačí se jich naučit pár a přečteš skoro každé slovo, i když ho vidíš poprvé. To angličtina neumí.

Nové pojmy

VýslovnostJak se slovo vyslovuje, tedy jak zní nahlas. V hranatých závorkách ji píšeme českými písmeny.drei se vyslovuje [draj]

SamohláskaHláska, kterou můžeš zpívat: a, e, i, o, u. Ostatní hlásky (b, k, s, t…) jsou souhlásky.Ve slově „Hund“ (pes) je samohláska u.

DvojhláskaDvě samohlásky vedle sebe, které se čtou jako jeden zvuk v jedné slabice. Česky třeba ou v „mouka“.ei v „mein“ (můj) zní [aj]

PřehláskaDvě tečky nad samohláskou: ä, ö, ü. Mění, jak samohláska zní.Mädchen (dívka), schön (hezký), müde (unavený)

Dvojice samohlásek

Tohle je nejdůležitější pravidlo celé němčiny. Zapamatuj si: čti druhé písmeno tak, jak ho vyslovují Angličané v abecedě. V „ei“ je druhé i = anglicky [aj]. V „ie“ je druhé e = anglicky [í].

Píše se	Čte se	Příklad	Česky
ei	[aj]	mein, drei, Eis	můj, tři, zmrzlina
ie	[í] (dlouze)	vier, Liebe, sieben	čtyři, láska, sedm
eu, äu	[oj]	neun, Häuser	devět, domy
au	[au]	Haus, Frau	dům, žena

Roztřiď slova podle toho, jak zní jejich dvojice samohlásek. Klepni na slovo a pak na krabičku.

Souhlásky, které tě překvapí

Píše se	Čte se	Příklad	Česky
sch	[š]	Schule, Tisch	škola, stůl
ch po a, o, u, au	[ch] jako česky	Buch, acht	kniha, osm
ch jinde	měkké [ch], skoro jako šeptané [š]	ich, Milch	já, mléko
z	[c]	zehn, Zimmer	deset, pokoj
w	[v]	Wasser, wir	voda, my
v	většinou [f]	vier, Vater	čtyři, otec
s před samohláskou	[z]	sieben, Sonne	sedm, slunce
st, sp na začátku	[št], [šp]	Straße, Sport	ulice, sport
ß	[s]	heißen, groß	jmenovat se, velký

h po samohlásce se nečte. Jen říká, že samohláska je dlouhá: gehen [géen] = jít, Kuh [kú] = kráva.

Přehlásky

ä čti jako české [e]: Käse [kéze] = sýr.
ö je zvuk mezi e a o: našpul pusu jako na „o“ a řekni „e“. schön = hezký.
ü je zvuk mezi i a u: našpul pusu jako na „u“ a řekni „i“. müde = unavený.

Přečti nahlas: Die Schule ist klein. (Škola je malá.)

„Die“ obsahuje ie → [dí]. „Schule“: sch = [š] → [šúle]. „ist“ = [ist]. „klein“: ei = [aj] → [klajn]. Celkem: [dí šúle ist klajn].

Přečti nahlas: Wir spielen zwei Stunden. (Hrajeme dvě hodiny.)

„Wir“: w = [v] → [vír]. „spielen“: sp na začátku = [šp], ie = [í] → [špílen]. „zwei“: z = [c], w = [v], ei = [aj] → [cvaj]. „Stunden“: st = [št] → [štunden]. Celkem: [vír špílen cvaj štunden].

✗vier čtu [vír]

✓vier čtu [fír]

Písmeno v se v německých slovech čte většinou jako [f]. Zvuk [v] zapisuje němčina písmenem w: wir [vír] = my.

Klíč ke čtení: ei = [aj], ie = [í], eu = [oj], sch = [š], z = [c], w = [v], v = [f]. Přehlásky ä, ö, ü mění zvuk samohlásky.

Jak se to píše

O čem to je

Když napíšeš německou zprávu kamarádovi z Rakouska, chceš, aby vypadala správně. Němčina má v psaní tři zvláštnosti: velká písmena u podstatných jmen, písmeno ß a přehlásky ä, ö, ü.

Kdo je zná, pozná také, jak se slovo čte. A kdo umí číst, umí i správně psát.

Nové pojmy

Podstatné jménoSlovo, které pojmenovává osobu, zvíře, věc nebo třeba pocit. Zeptáš se na něj „kdo? co?“.pes, máma, stůl, radost → der Hund, die Mama, der Tisch, die Freude

Ostré s (ß)Zvláštní německé písmeno. Čte se jako obyčejné [s]. Němci mu říkají Eszett [es-cet].die Straße (ulice), heißen (jmenovat se)

PřehláskaDvě tečky nad samohláskou: ä, ö, ü. Bez nich by slovo znamenalo něco jiného nebo by bylo napsané špatně.schon = už, ale schön = hezký

Dlouhá a krátká samohláskaSamohlásky (a, e, i, o, u) můžeš říct krátce, nebo dlouze. Česky dlouhou píšeme s čárkou: a × á. Němčina čárky nemá, délku musíš slyšet.Wasser [vaser] má krátké a, Straße [štráse] má dlouhé a.

1. Velká písmena

V češtině píšeš velké písmeno hlavně na začátku věty a u jmen. Němčina navíc píše velké písmeno u každého podstatného jména, i uprostřed věty.

Česky	Německy
Mám psa a kočku.	Ich habe einen Hund und eine Katze.
Piju rád mléko.	Ich trinke gern Milch.
Ve škole je stůl.	In der Schule ist ein Tisch.

Pozor: slovo ich (já) se uprostřed věty píše malým písmenem. Velké Sie znamená vy (když někomu vykáš).

2. ß, nebo ss?

Poslechni si samohlásku před zvukem [s].

Je dlouhá, nebo je to dvojhláska (ei, au, eu)? Piš ß: Straße, groß, heißen, weiß.

Je krátká? Piš ss: Wasser, essen, Klasse, dass.

Doplň správné písmeno. Nejdřív si slovo řekni nahlas a poslouchej, jestli je samohláska dlouhá.

Ve Švýcarsku se ß nepíše vůbec, všude se píše ss. My se učíme pravopis Německa.

3. Když nemáš přehlásky na klávesnici

Na české klávesnici často ä, ö, ü ani ß nenajdeš. Pak je smíš napsat takto: ä = ae, ö = oe, ü = ue, ß = ss. Tečky nikdy jen tak nevynechávej.

Napiš bez přehlásek a bez ß: Grüße aus München (Pozdravy z Mnichova).

ü → ue, ß → ss: Grüße → Gruesse. München → Muenchen. Výsledek: Gruesse aus Muenchen.

Oprav pravopis: ich wohne in einem grossen haus. (Bydlím ve velkém domě.)

Věta začíná velkým písmenem → Ich. Podstatné jméno Haus (dům) → velké H. groß má dlouhé o, proto großen. Výsledek: Ich wohne in einem großen Haus.

✗Ich habe einen hund.

✓Ich habe einen Hund.

Hund (pes) je podstatné jméno a v němčině se každé podstatné jméno píše s velkým písmenem.

✗Ich trinke Waßer.

✓Ich trinke Wasser.

V Wasser je krátké a. Po krátké samohlásce se píše ss, ß jen po dlouhé samohlásce nebo dvojhlásce.

Všechna podstatná jména píšeš s velkým písmenem. Po dlouhé samohlásce píšeš ß, po krátké ss. Bez speciálních znaků: ä = ae, ö = oe, ü = ue, ß = ss.

👋Pozdravy a představení