Když se v bazénu potopíš na dno, zalehnou ti uši. Čím hlouběji, tím víc. Voda nad tebou na tebe tlačí.
S tímto tlakem počítají stavitelé přehrad, ponorek i hasiči. A díky tlaku v kapalinách fungují brzdy auta.
Tlak v kapalině roste s hloubkou. A působí do všech stran – i do boků, i zespodu.
Prohlédni si graf. Co se stane s tlakem, když hloubku zdvojnásobíš?
Tlak je síla na kousek plochy. Nad každým kouskem dna je v obou nádobách stejně vysoký sloupec vody.
Jak pevná musí být stěna akvária? Jak hluboko se smí potopit ponorka? A jak to, že automechanik zvedne auto jednou rukou? Na všechno jsou dva jednoduché vzorce.
pSíla připadající na 1 m² plochy: p = F : S. Jednotka pascal (Pa).100 N na ploše 1 m² = 100 Pa.ρKolik kilogramů má 1 m³ látky. Voda má 1 000 kg/m³.Rtuť má asi 13 500 kg/m³ – je to velmi „hutná“ kapalina.gKolik newtonů táhne Země každý kilogram: asi 10 N/kg.5 kg táhne Země silou 50 N.h.Tlak na dně bazénu.Ve vzorci není tvar nádoby ani množství vody – jen hloubka, hustota a g. Ve rtuti je ve stejné hloubce tlak víc než 13krát větší než ve vodě, protože má větší hustotu.
Hydraulický lis má malý a velký píst spojené kapalinou. Tlak je u obou stejný, takže F₁ : S₁ = F₂ : S₂. Kolikrát je velký píst větší, tolikrát větší síla na něm vznikne.
Když dosadíš v metrech, kg/m³ a N/kg, vyjde tlak v pascalech. Na kPa ho převedeš dělením 1 000.
p = h · ρ · g (nezávisí na tvaru nádoby). Pascalův zákon: tlak se v kapalině šíří všude stejně – hydraulika: F₁ : S₁ = F₂ : S₂.