Kopneš do míče a ten letí. Zmáčkneš plastelínu a změní tvar. Pustíš jablko a spadne na zem. Ve všech případech něco působí na něco jiného – působí síla.
Síly jsou všude kolem nás. Kdo jim rozumí, umí postavit most, který nespadne, nebo spočítat, kolik unese polička.
F.Noha působí na míč, magnet na sponku, Země na jablko.Sílu samu nevidíš. Poznáš ji jen podle účinku. Barvu ani teplotu tělesa síla nezmění.
Fg.Proto padá jablko, proto se ti nevznáší hrnek ze stolu.Všechna tělesa se přitahují navzájem, ale znát je to jen u obrovských těles jako Země nebo Měsíc. Dvě jablka na stole se přitahují tak slabě, že si toho nevšimneš.
Hmotnost říká, kolik látky těleso má. Síla říká, jak silně ho něco táhne nebo tlačí. Na Měsíci by siloměr ukázal méně, hmotnost by zůstala stejná.
Proč astronauti na Měsíci poskakují jako klokani? Proč je těžší zvednout plnou tašku než prázdnou? Odpověď dává jednoduchý vzorec pro gravitační sílu.
FPůsobení jednoho tělesa na druhé. Jednotka newton (N), měří se siloměrem (přístroj s pružinou).Kopnutí do míče, tah magnetu.mKolik látky těleso obsahuje, v kilogramech. Měří se vahami.Batoh má 6 kg.FgSíla, kterou planeta přitahuje těleso. Na Zemi míří svisle dolů.Proto batoh tlačí na ramena.gČíslo, které říká, jakou silou planeta přitahuje každý 1 kg. Na Zemi je to asi 9,8 N/kg, při počítání zaokrouhlujeme na 10 N/kg.Na Zemi táhne každý kilogram silou asi 10 N.Pověs na siloměr 1 kg – ukáže asi 10 N. Pověs 2 kg – ukáže 20 N. Pověs 5 kg – 50 N. Každý kilogram přidá 10 N.
Takže stačí vynásobit hmotnost číslem 10: Fg = m · g.
Fg = m · g.m = Fg : g.Každá planeta má jiné g. Podívej se, kolikrát slabší je přitažlivost Měsíce než Země a kolikrát silnější je Jupiterova.
Do vzorce patří hmotnost v kilogramech. 100 g je jen 0,1 kg.
Fg = m · g, na Zemi g ≈ 10 N/kg: každý kilogram je přitahován silou asi 10 N. Hmotnost dosazuj v kg.