Sedíš ve vlaku a čteš si. Hýbeš se, nebo ne? Vůči sedadlu ne – pořád jsi na stejném místě. Vůči stromům za oknem ano – ujíždějí dozadu.
Fyzika umí pohyb přesně popsat: kudy těleso jede, kolik ujede a jak rychle. Hodí se to při plánování cesty, v dopravě i ve sportu.
s.Cesta do školy dlouhá 1,2 km.Petr ujede na kole 30 km za 2 hodiny. Za každou hodinu tedy ujede 30 : 2 = 15 km. To je jeho rychlost: 15 kilometrů za hodinu, krátce 15 km/h.
v.Chodec jde asi 5 km/h, auto ve městě 50 km/h.Klid i pohyb jsou relativní. Vždy musíš říct, vůči čemu je posuzuješ.
Navigace v mobilu ti řekne: „Do cíle 120 km, příjezd za 1 h 30 min.“ Počítá přitom s rychlostí, dráhou a časem. Ukážeme si, jak to umí ona – a jak to budeš umět ty.
sKolik těleso ujelo. Jednotky metr (m) nebo kilometr (km).s = 100 m na běžecké dráze.tJak dlouho pohyb trval. Jednotky sekunda (s) nebo hodina (h).t = 12 s na stovku.vDráha, kterou těleso ujede za jednu jednotku času. Jednotky m/s (metrů za sekundu) nebo km/h (kilometrů za hodinu).10 m/s = každou sekundu ujedu 10 metrů.Když ujedeš 300 m za 10 s, za každou sekundu ujedeš 300 : 10 = 30 m. Dělíš dráhu časem. Proto: v = s : t.
Z toho dostaneš i ostatní: dráha s = v · t (rychlost krát čas) a čas t = s : v.
Rychlost 1 m/s znamená 1 metr každou sekundu. Hodina má 3 600 sekund, takže za hodinu ujedeš 3 600 m = 3,6 km. Proto 1 m/s = 3,6 km/h.
Při rovnoměrném pohybu přibývá každou sekundu stejný kus dráhy. Graf dráhy (vodorovně čas, svisle dráha) je proto přímka vycházející z počátku. Na grafu je k rychlost. Zvětši ji a sleduj: čím rychlejší pohyb, tím strmější přímka.
Metr za sekundu je „větší“ jednotka rychlosti než kilometr za hodinu, takže číslo v m/s musí vyjít menší. Z km/h na m/s se dělí.
v = s : t, s = v · t, t = s : v. 1 m/s = 3,6 km/h. Graf dráhy rovnoměrného pohybu je přímka z počátku – strmější = rychlejší.