🗣️ Výslovnost a pravopis

Pravidla a tabulky

O čem to je

Francouzské slovo Paris znáš: Francouzi ho čtou „pa-rí“. Písmeno s na konci se vůbec neozve. Francouzština se píše jinak, než se čte, ale řídí se pravidly. Když je znáš, přečteš i slovo, které vidíš poprvé.

Tohle téma je základ pro všechno další. Než se naučíš první větu, musíš vědět, která písmena se čtou, která mlčí a co znamenají čárky nad písmeny.

Nové pojmy

VýslovnostJak slovo zní, když ho řekneš nahlas.Slovo Paris má výslovnost „parí“.
SpřežkaDvě nebo tři písmena, která se dohromady čtou jako jeden zvuk. Čeština má jednu: ch.Francouzské ou se čte jako české u: vous = „vu“.
Němé písmenoPísmeno, které se píše, ale nečte.V petit (malý) se koncové t nečte: „pəti“.
NosovkaSamohláska, při které jde vzduch i nosem. Písmeno n nebo m za ní se samo nevysloví, jen „ponosuje“ samohlásku. Čeština nosovky nemá.bon (dobrý) – „bõ“, n neuslyšíš.
AkcentZnaménko nad písmenem nebo pod ním (é, è, ê, ç). Mění výslovnost nebo rozlišuje slova. Neznačí délku jako česká čárka.café (káva), père (otec), fête (oslava), garçon (chlapec)

1. Spřežky: dvě písmena, jeden zvuk

PíšešČteš (zhruba)PříkladČesky
ouuvous – „vu“vy
oiwa (ua)moi – „mwa“já
au, eauobeau – „bo“hezký
aiej’ai – „že“mám
euödeux – „dö“dva
chšchat – „ša“kočka
gnňmontagne – „montaň“hora
qukqui – „ki“kdo
uü (rty jako u, jazyk jako i)tu – „tü“ty

Ještě dvě pravidla: písmeno h se nečte nikdy (hôtel = „otel“). Písmeno c se před e, i čte jako s (merci = „mersi“), jinak jako k (café). Písmeno g se před e, i čte jako ž (rouge = „ruž“, červený).

2. Němé koncovky

Na konci slova se většinou nečtou písmena e, s, t, d, x, p, z. Proto Paris = „parí“, deux = „dö“, grand = „grã“, beaucoup = „boku“.

Naopak c, r, f, l na konci se většinou čtou. Pomůcka: anglické slovo CaReFuL. sac (taška), bonjour, neuf (devět), hôtel. Pozor: u sloves na -er se r nečte: parler (mluvit) = „parle“.

Koncové -e samo mlčí, ale „probudí“ souhlásku před sebou: grand = „grã“, ale grande = „grãd“. petit = „pəti“, ale petite = „pətit“.

3. Nosovky

PíšešZní jakoPříklad
an, am, en, emnosové „a“enfant (dítě), chambre (pokoj)
on, omnosové „o“bonjour (dobrý den), non (ne)
in, im, ain, ein, unnosové „e“vin (víno), pain (chléb), un (jeden)

Nosovka nevznikne, když po n/m následuje samohláska nebo druhé n/m: bon je nosovka, ale bonne (dobrá) se čte „bon“ s obyčejným n. Stejně un (nosovka) × une = „ün“.

4. Akcenty

  • é (accent aigu, čárka doprava) = zavřené e: café, été (léto).
  • è (accent grave, čárka doleva) = otevřené e: père (otec), très (velmi).
  • ê (accent circonflexe, stříška) = také otevřené e: fête (oslava), être (být).
  • ç (cédille, ocásek pod c) = s i před a, o, u: ça (to), garçon (chlapec), français.
  • à a où jen rozlišují slova: a (má) × à (do, v); ou (nebo) × où (kde).

5. Vázání (liaison) a přízvuk

Vázání (liaison)Jinak němá koncová souhláska se vysloví, když další slovo začíná samohláskou nebo němým h. Obě slova pak zní jako jedno. Koncové s nebo x zní při tom jako z.les amis (ti přátelé) = „lezamí“, ale les garçons = „le garsõ“.

Přízvuk je ve francouzštině vždycky na poslední vyslovené slabice: cho-co-LAT, Pa-RIS. V češtině je na první – proto čeština ve francouzštině „pozná“ Čecha.

Vyzkoušej si to

Řekni si slovo nahlas a teprve pak kartičku otoč.

  • bonjour – „bõžur“ – on je nosovka, j = ž, r na konci se čte
  • beaucoup – „boku“ – eau = o, ou = u, p na konci mlčí
  • croissant – „krwasã“ – oi = wa, ss = s, ant je nosovka a t mlčí
  • merci – „mersi“ – c před i = s
  • les enfants – „lezãfã“ – vázání s jako z, en a an jsou nosovky
  • garçon – „garsõ“ – ç = s, on je nosovka
Přečti slovo trois (tři).
Rozdělím na kousky: tr + oi + s. Spřežka oi = „wa“, koncové s mlčí. Čtu „trwa“.
Proč se grand čte „grã“, ale grande „grãd“?
V grand je an nosovka a koncové d je němé. V grande je na konci e. To samo mlčí, ale díky němu se d před ním vysloví: „grãd“.
✗café čtu „kafé“ s dlouhým é jako v češtině
✓café čtu „kafe“ s krátkým zavřeným e a přízvukem na konci

Francouzská čárka neznačí délku. Říká jen, jak samohlásku vyslovit.

Koncová písmena většinou mlčí (kromě c, r, f, l), spřežky jako ou, oi, eau se čtou jako jeden zvuk, an/on/in jsou nosovky a akcenty mění zvuk, ne délku. Přízvuk je vždy na konci.

Procházka Paříží

O čem to je

Ema jede poprvé do Paříže. Francouzsky zatím neumí, ale chce si aspoň přečíst nápisy a slušně pozdravit. Půjdeš s ní a u každého nápisu zjistíš, jak se čte. Na konci procházky přečteš i slova, která jsi nikdy neviděl.

Proč to potřebuješ? Francouzština se píše „s rezervou“: některá písmena jsou jen na ozdobu. Když je budeš číst česky, nikdo ti nebude rozumět.

Nové pojmy

Němé písmenoPísmeno, které se napíše, ale nevysloví.V názvu Paris je s němé.
SpřežkaSkupina písmen, která zní jako jeden zvuk. Jako české ch.eau zní jako „o“.
NosovkaSamohláska vyslovená zároveň nosem. Vzniká z an, en, on, in, un a n se samo neozve.pain (chléb) = „pẽ“
AkcentZnaménko u písmene: é, è, ê, ç, à. Mění, jak písmeno zní, nebo rozlišuje dvě slova. Délku neznačí.où (kde) × ou (nebo)
Vázání (liaison)Když slovo končí němou souhláskou a další začíná samohláskou, souhláska se najednou vysloví a slova se spojí.vous avez (vy máte) = „vuzave“

Zastávka 1: pekárna

Ema stojí před obchodem s nápisem BOULANGERIE (pekárna). ou = u, an = nosové a, g před e = ž, koncové e mlčí. Čte: „bulãžrí“. Uvnitř si koupí un croissant – „ẽ krwasã“.

Zastávka 2: pozdrav a poděkování

Prodavačce řekne Bonjour, madame ! („bõžur madam“) a na konci Merci beaucoup ! („mersi boku“). V beaucoup je eau = o, ou = u a p na konci mlčí.

Zastávka 3: zámek a slavná třída

Na mapě vidí château (zámek): ch = š, â je obyčejné a, eau = o. Čte „šato“. Pak jde po třídě Champs-Élysées: „šãzelize“. Koncové s v Champs se spojí s É a zní jako z – to je vázání.

Zastávka 4: děti v parku

V parku slyší paní volat les enfants ! (děti!). Zní to „lezãfã“. Když ale volá les garçons ! (kluci!), řekne „le garsõ“ – g není samohláska, takže se nic neváže. A ç s ocáskem se čte jako s.

Emin postup na neznámé slovo

Najdi spřežky (ou, oi, eau, au, ai, eu, ch, gn, qu) a čti je jako jeden zvuk.
Najdi an/en/on/in/un: pokud za nimi není samohláska, je to nosovka.
Podívej se na konec slova: e, s, t, d, x většinou mlčí; c, r, f, l se čtou (u sloves na -er ale r mlčí).
Zkontroluj akcenty: é zavřené e, è a ê otevřené e, ç = s.
Přízvuk dej na poslední slabiku a zkus, jestli se slovo neváže s dalším.

Vyzkoušej si to

Roztřiď slova: je v nich slyšet nosovka, nebo ne?

Ema vidí nápis Où sont les toilettes ? Jak ho přečte a co znamená?
Où = „u“ (kde), sont = „sõ“ (on je nosovka, t mlčí), les = „le“, toilettes = „twalet“ (oi = wa, koncové -es mlčí). Celé „u sõ le twalet“ = Kde jsou toalety?
Proč se vous avez čte „vuzave“, ale vous parlez „vu parle“?
Za vous stojí v prvním případě slovo na samohlásku a, takže se s vysloví jako z a slova se spojí. parlez začíná souhláskou p, takže s zůstane němé. A -ez na konci se čte jako „e“.
✗Paris čtu „paris“ se s na konci
✓Paris čtu „parí“

Koncové s je ve francouzštině skoro vždycky němé.

✗ou čtu jako české „ou“ v „louka“
✓ou čtu jako české „u“: vous = „vu“

ou je spřežka – dvě písmena, jeden zvuk.

Čti po kouscích: spřežky jako jeden zvuk, nosovky bez n, němé konce vynech, akcenty měň zvuk, ne délku. Přízvuk je na konci a slova se před samohláskou vážou.
👋Pozdravy a představení