🌳 Půda a přírodní krajiny

Cesta od rovníku

O čem to je

Představ si, že letíš balonem od rovníku až k severnímu pólu. Pod sebou uvidíš džungli, pak trávu se žirafami, poušť, lesy a nakonec jen sníh a led.

Proč se krajina tak mění? A proč někde roste obilí skvěle a jinde skoro nic? Na to odpovídá tohle téma.

Nové pojmy

RovníkMyšlená kružnice kolem středu Země. U něj je celý rok horko. Čím dál od něj (k pólům), tím je chladněji.

SrážkyVoda, která padá z nebe: déšť a sníh.

Přírodní krajinaVelká oblast se stejným typem rostlin a zvířat, který vznikl díky podobné teplotě a množství srážek.Poušť, savana, tajga.

BiosféraVšechno živé na Zemi dohromady: rostliny, zvířata, houby, lidé i bakterie.Bios znamená řecky život.

Cesta krok za krokem

Tropický deštný les – u rovníku. Horko a prší skoro každý den. Obří stromy, liány, opice, papoušci.

Savana – tráva a jednotlivé stromy. Střídá se období dešťů a období sucha. Lvi, žirafy, zebry.

Poušť – skoro neprší. Málo rostlin, velbloud.

Step – travnatá rovina, srážek je málo na les. Tady je nejúrodnější půda.

Listnatý a smíšený les – mírný pás se 4 ročními obdobími. Tady je Česko.

Tajga – jehličnatý les, dlouhé tuhé zimy. Smrky, los, rys.

Tundra – je příliš chladno na stromy. Mechy, lišejníky, sobi.

Ledová pustina – stále mráz a led. Lední medvěd (Arktida).

Otoč kartičky: ke kterému zvířeti patří která krajina?

Lev, žirafa, zebra – savana
Lední medvěd – ledová pustina (Arktida)
Velbloud – poušť
Los, rys, smrk – tajga
Sob, mech, lišejník – tundra

A pod nohama: půda

PedosféraPůdní obal Země – tenká vrstva půdy na povrchu pevniny.

HumusTmavá složka půdy z rozložených zbytků rostlin a živočichů. Je v něm potrava pro rostliny.Tmavá hlína pod spadaným listím.

Nejúrodnější je černozem – tmavá půda s hodně humusem. Vzniká ve stepích, kde každý rok odumře spousta trávy.

Proč v tundře nerostou stromy?

Je tam velmi chladno a léto je krátké. Půda je hluboko zamrzlá. Stromy by nestihly růst ani zakořenit, proto tam rostou jen nízké mechy, lišejníky a keříky.

Proč je savana mezi deštným lesem a pouští?

Směrem od rovníku ubývá srážek. Deštný les potřebuje déšť celý rok. Savana má dešťů méně – stačí na trávu, ale na hustý les ne. Ještě dál je sucho a poušť.

✗Krajiny se mění jen podle teploty.

✓Krajiny se mění podle teploty a množství srážek.

Savana i poušť jsou horké. Liší se tím, kolik tam naprší.

Přírodní krajiny se střídají od rovníku k pólům podle teploty a srážek. Půda vzniká dlouho, nejúrodnější je černozem stepí.

Kdo kde žije

O čem to je

Lední medvěd by na Sahaře nepřežil a velbloud by umrzl v Arktidě. Každý živý tvor potřebuje „svůj“ domov – správnou teplotu, vodu a potravu.

A rostliny potřebují ještě něco: dobrou půdu. Podíváme se, jak půda vzniká a kdo kde žije.

Nové pojmy

BiosféraVšechny živé organismy na Zemi (rostliny, zvířata, houby, lidé…).Do biosféry patří kopretina i velryba, ne ale kámen.

PedosféraPůdní obal Země.

PůdaKyprá vrchní vrstva země, ve které rostou rostliny. Je směsí drobných kousků hornin, vody, vzduchu a zbytků živých tvorů.

ZvětráváníPomalé rozpadání kamene na menší a menší kousky vlivem mrazu, slunce, vody a kořenů.

HumusTmavá část půdy, která vzniká rozkladem (rozpadem) odumřelých rostlin a živočichů. Rostlinám dává živiny.

Jak vzniká půda

Skála na povrchu zvětrává – praská mrazem, teplem a vodou.

Vznikají kamínky, písek a jemné částice.

Usadí se na nich první rostliny (mechy, lišejníky).

Odumřelé rostliny se rozkládají na humus.

Kamínky + humus + voda + vzduch = půda. Trvá to stovky až tisíce let.

Půda	Kde vzniká	Úrodnost
černozem	step – hodně trávy, hodně humusu	nejúrodnější
hnědozem	listnaté lesy mírného pásu	dobrá
podzol	tajga – pod jehličím	chudá, kyselá

Kdo kde žije

Krajina (od rovníku)	Podnebí	Typický život
tropický deštný les	horko, prší celý rok	opice, papoušek, liány
savana	horko, období dešťů a sucha	lev, žirafa, zebra
poušť	skoro neprší	velbloud, kaktusy
step	sucho na les, tráva	sysel, obilí
listnatý a smíšený les	4 roční období	buk, dub, srnec
tajga	dlouhá zima	smrk, los, rys
tundra	chladno, bez stromů	mech, lišejník, sob
ledová pustina	stále mráz	lední medvěd, tučňák (Antarktida)

Roztřiď: je to živé (biosféra), nebo neživé?

Proč je černozem tak úrodná?

Ve stepi každý rok odumře spousta trávy. Ta se rozloží na humus. Humusu je proto hodně a rostliny mají dost živin.

Můžeme půdu, kterou splaví povodeň, rychle nahradit?

Ne. Půda vzniká stovky až tisíce let. Když ji voda nebo vítr odnese, chybí na dlouhou dobu. Proto ji musíme chránit.

✗Půda je jen rozdrcený kámen.

✓Půda je kámen rozdrobený zvětráváním + humus + voda + vzduch + drobní živí tvorové.

Bez humusu by to byl jen písek nebo štěrk, ve kterém se rostlinám daří špatně.

Biosféra jsou všechny živé organismy, pedosféra půdní obal. Půda vzniká stovky až tisíce let zvětráváním hornin a z humusu. Nejúrodnější je černozem.

🌋Litosféra – zemský povrch