🌋 Litosféra – zemský povrch

Jako broskev

O čem to je

Stojíš na pevné zemi a zdá se ti, že se nikdy nehýbe. Jenže v některých zemích se země otřese, ze sopek teče žhavá hornina a hory pomalu rostou.

Abychom pochopili proč, musíme se podívat dovnitř Země. Pomůže nám obyčejná broskev.

Nové pojmy

HorninaPevný přírodní materiál, ze kterého je Země – „kámen“.Žula, vápenec, pískovec.
Zemská kůraTenká pevná vrchní vrstva Země, na které stojíme. Silná jen asi 5 až 70 km.
Zemský plášťSilná vrstva pod kůrou. Je horká a velmi pomalu se v ní hornina pohybuje – jako hodně hustá kaše.
Zemské jádroStřed Země. Je ze železa a niklu a je nejteplejší.

Země jako broskev

BroskevZemě
slupkazemská kůra – nejtenčí
dužinazemský plášť – nejsilnější vrstva
peckazemské jádro – uprostřed
LitosféraPevný kamenný obal Země: zemská kůra a nejsvrchnější, pevná část pláště.
Litosférické deskyObrovské kusy, na které je litosféra rozlámaná. Pomalu plují po horkém plášti – asi několik centimetrů za rok.Asi tak rychle, jak ti rostou nehty.

Co se děje na okrajích desek

Desky do sebe tlačí → horniny se mačkají a zvedají → vznikají pohoří (třeba Himálaj).
Desky se o sebe třou nebo se zaseknou a pak náhle trhnou → zemětřesení.
Na některých okrajích proniká žhavá hornina k povrchu → sopky.
Magma a lávaMagma je roztavená hornina pod povrchem. Když vyteče ze sopky na povrch, říkáme jí láva.
KráterOtvor na vrcholu sopky, kudy vychází láva, plyny a popel.
Ohnisko a epicentrumOhnisko je místo hluboko pod zemí, kde zemětřesení vzniklo. Epicentrum je místo na povrchu přímo nad ním – tam se třese nejvíc.

Otoč kartičky a zkus si pojmy zopakovat.

  • Nejtenčí vrstva Země – zemská kůra
  • Roztavená hornina pod povrchem – magma
  • Roztavená hornina na povrchu – láva
  • Místo na povrchu nad ohniskem – epicentrum
Proč jsou v Japonsku častá zemětřesení a v Česku skoro žádná?
Japonsko leží na okraji několika litosférických desek, které se o sebe tlačí. Česko leží uprostřed desky, daleko od okrajů.
Himálaj stále roste. Proč?
Indická deska se pořád tlačí do Euroasijské. Horniny mezi nimi se mačkají a zvedají – hory pomaličku rostou.
✗Láva a magma je totéž.
✓Magma je pod povrchem, láva je totéž po vylití na povrch.

Rozdíl je jen v tom, kde se roztavená hornina zrovna nachází.

Země má kůru, plášť a jádro. Litosféra je rozlámaná na desky, které se pomalu pohybují. Na jejich okrajích vznikají hory, sopky a zemětřesení.

Dvě síly

O čem to je

Představ si sochaře. Nejdřív nahází hroudu hlíny (to je stavění), pak ji škrabkou obrušuje (to je ubírání). Krajinu kolem nás tvoří přesně takové dvě síly.

Jedna síla působí zevnitř Země a povrch zvedá. Druhá působí zvenku a povrch obrušuje. Díky nim jsou někde hory a jinde roviny.

Nové pojmy

LitosféraPevný kamenný obal Země. Tvoří ho zemská kůra (tenká vrchní vrstva) a horní část zemského pláště (horká vrstva pod ní). Uprostřed Země je jádro.
Litosférické deskyVelké kusy, na které je litosféra rozlámaná. Pohybují se o několik centimetrů za rok.
Vnitřní sílySíly, které přicházejí z nitra Země (z horkého pláště). Povrch zvedají, lámou a krabatí.Sopky, zemětřesení, vznik hor.
Vnější sílySíly, které působí na povrchu: voda, vítr, led, mráz, teplo. Povrch obrušují a zarovnávají.Řeka vymílá údolí.

Vnitřní síly – stavitelé

  • Vrásnění – desky se tlačí a horniny se zkrabatí jako ubrus, když ho posuneš. Tak vznikly Alpy a Himálaj.
  • Sopečná činnost – magma (roztavená hornina pod zemí) vystoupí na povrch jako láva a ztuhne.
  • Zemětřesení – náhlé otřesy, když se desky prudce posunou.

Vnější síly – obrušovači

  • Tekoucí voda – řeky vymílají údolí a odnášejí kamínky.
  • Vítr – přenáší písek a staví z něj duny.
  • Ledovec – pomalu se sune a obrušuje skály.
  • Zvětrávání – mráz a teplo pomalu rozrušují horniny na kousky.
ZvětráváníPomalé rozpadání hornin na menší kousky působením mrazu, tepla, vody a rostlin.Voda v puklině zmrzne, roztáhne se a skálu rozlomí.

Roztřiď jevy: staví (vnitřní), nebo obrušují (vnější)?

Jak vysoko vnitřní síly stavěly

Proč jsou Krkonoše s nejvyšší horou Česka Sněžkou (1 603 m) mnohem nižší než Himálaj s Mount Everestem (8 849 m)?
Krkonoše jsou velmi stará pohoří. Vnější síly je obrušují stovky milionů let. Himálaj je mladý a stále roste, protože do sebe desky pořád tlačí.
Řeka teče v hlubokém kaňonu. Která síla ho vytvořila?
Vnější síla – tekoucí voda. Řeka po tisíce let odnášela kamínky a písek a údolí se prohlubovalo.
✗Vítr a voda jsou vnitřní síly, protože jsou „uvnitř přírody“.
✓Vítr a voda jsou vnější síly.

„Vnitřní“ znamená z nitra Země, pod povrchem. Vítr a voda působí na povrchu.

Vnitřní síly (sopky, zemětřesení, vrásnění) povrch zvedají. Vnější síly (voda, vítr, led, mráz) ho obrušují.