Když u nás je poledne, v Japonsku už je večer a v New Yorku teprve ráno. Kdyby všude na světě platil stejný čas, v Japonsku by bylo „poledne“ uprostřed noci.
Proto se Země dělí na časová pásma. Hodí se to, když letíš na dovolenou, voláš babičce do Kanady nebo sleduješ zápas v Austrálii.
Země se točí k východu. Kdo leží víc na východ, toho Slunce osvítí dřív. Proto na východ čas přibývá a na západ ubývá.
Bylo by nepraktické, kdyby jeden stát měl uprostřed dva časy. Proto třeba celá Čína používá jediný čas.
Letíš z Prahy do New Yorku. Odlétáš v poledne, letíš 9 hodin – a přistaneš ve 3 odpoledne místního času. Jak je to možné? Hodinky na místě jdou jinak.
Když víš, jak časová pásma fungují, nespleteš si čas odletu, nepřijdeš pozdě na spoj a nebudeš kamarádům volat ve 3 ráno.
Nastav ručičky: v Praze je 12:00. Kolik ukazují hodinky v New Yorku? Posuň je o 6 hodin zpět a zkontroluj, že vyjde 6:00.
Země se točí k východu, proto Slunce vychází nejdřív na východě. Pořadí měst od východu: Tokio → Moskva → Praha → Londýn → New York.
Pokud bys pořád letěl na východ a posouval hodinky, po obletu Země bys „přidal“ celý den navíc. Proto existuje datová hranice v Tichém oceánu.
Místa na východě vidí Slunce dřív, mají tedy „pozdější“ čas. Na západě je čas o hodiny zpátky.