Ráno se díváš z okna: prší, nebo svítí sluníčko? Vezmeš si bundu? To řešíš počasí. Ale když plánuješ, kam pojedete k moři v létě, zajímá tě, jak tam bývá – a to je podnebí.
Obojí se odehrává ve vzduchu kolem Země. Proto začneme u něj.
Vzduch je směs plynů: asi 78 % dusíku, 21 % kyslíku a zbytek tvoří hlavně argon, oxid uhličitý a vodní pára.
| Vrstva (zdola) | Co v ní je |
|---|---|
| troposféra (asi do 10–12 km) | skoro všechna vodní pára a mraky – tady vzniká počasí |
| stratosféra | ozonová vrstva – chrání nás před UV zářením |
| mezosféra | shoří v ní většina „padajících hvězd“ |
| termosféra | polární záře, létají tu některé družice |
Roztřiď věty: mluví o počasí, nebo o podnebí? Ptej se: jde o jeden den, nebo o to, jak to tam bývá?
| Přístroj | Co měří |
|---|---|
| teploměr | teplotu vzduchu |
| srážkoměr | srážky – kolik napršelo nebo nasněžilo |
| barometr | tlak vzduchu – jak silně vzduch tlačí |
| větrná korouhev | směr větru |
Jeden rok je jen výkyv. Podnebí se pozná až z dlouhé řady let.
Proč v Egyptě jezdíme k moři i v listopadu a v Norsku je v zimě skoro pořád tma a mráz? Protože každé místo má jiné podnebí.
Pochopíš, proč je u rovníku horko a u pólů zima, a naučíš se, jak se Země dělí na podnebné pásy.
| Pás | Jaké tam je podnebí | Příklad |
|---|---|---|
| tropický | kolem rovníku, celý rok horko | Brazílie, Kongo |
| subtropický | horké suché léto, mírná zima | Řecko, Egypt |
| mírný | 4 roční období | Česko |
| subpolární | krátké chladné léto, dlouhá zima | sever Kanady |
| polární | skoro stále mráz | Antarktida |
Pásy jsou na severní i jižní polokouli stejně – zrcadlově od rovníku.
Nejen vzdálenost od rovníku: chladněji je i výš nad mořem. Teplota klesá asi o 0,6 °C na každých 100 m. Podívej se na sloupce:
Pár kilometrů je proti 150 milionům km ke Slunci nic. Vzduch se ohřívá hlavně od zemského povrchu, a nahoře je řidší a hůř drží teplo.