🗣️ Hlásky a spisovná výslovnost

Šuplíky hlásek

O čem to je

Když mluvíš, z pusy ti vychází zvuky. Když píšeš, kreslíš písmena. Většinou si odpovídají. Ale ne vždycky: píšeš dub, a přitom říkáš něco jako „dup“.

Tohle téma ti vysvětlí, z jakých zvuků se čeština skládá a jak je správně vyslovovat. Hodí se to pro pravopis (proč dub, a ne dup), pro čtení nahlas i pro mluvení před třídou.

Nové pojmy

HláskaNejmenší zvuk řeči, který slyšíš. Hlásky slyšíme, písmena vidíme.Slovo pes má tři hlásky: p – e – s.
PísmenoZnačka, kterou hlásku zapisujeme. Někdy je jedna hláska zapsaná dvěma písmeny.ch jsou dvě písmena, ale jen jedna hláska.
SamohláskaHláska, při které vzduch volně proudí z pusy a nic mu nepřekáží. Dá se dlouze zpívat.a, e, i/y, o, u – krátké; á, é, í/ý, ó, ú/ů – dlouhé
DvojhláskaDvě samohlásky vyslovené dohromady jako jeden celek, v jedné slabice.ou (louka), au (auto), eu (euro)
SouhláskaHláska, při které vzduchu něco překáží – zuby, jazyk nebo rty.p, t, k, s, m, r, ž…

Souhlásky podle pravopisu

Souhlásky rozdělujeme do tří skupin. Podle skupiny víš, jestli po nich psát i, nebo y.

SkupinaSouhláskyCo po nich píšeš
tvrdéh, ch, k, r, d, t, ny (hýbat, kyselý)
měkkéž, š, č, ř, c, j, ď, ť, ňi (žito, čistý)
obojetnéb, f, l, m, p, s, v, zi, nebo y – podle vyjmenovaných slov

Znělé a neznělé souhlásky

Znělá souhláskaPři jejím vyslovení vibrují hlasivky v krku. Když si dáš ruku na krk, cítíš bzučení.b, d, ď, g, v, z, ž, h
Neznělá souhláskaHlasivky při ní nevibrují, je to jen šum nebo ťuknutí.p, t, ť, k, f, s, š, ch

Tyto souhlásky tvoří páry: vyslovují se stejně, jen jedna zní a druhá ne. Třeba b – p, d – t, z – s, h – ch.

Roztřiď souhlásky. Když si nejsi jistý, dej si ruku na krk a řekni je nahlas.

Spodoba znělosti

Spodoba znělostiPárová souhláska se při mluvení přizpůsobí sousední hlásce nebo konci slova. Píšeme ji ale pořád stejně.dub vyslovíme [dup], kde vyslovíme [gde].
Na konci slova zní znělá souhláska jako neznělá: hrad → [hrat], zub → [zup].
Před neznělou souhláskou zní znělá jako neznělá: tužka → [tuška], zpráva → [správa].
Před znělou souhláskou zní neznělá jako znělá: kde → [gde], svatba → [svadba].
Jak vyslovíš slovo led a jak let?
Obě stejně: [let]. U led je na konci znělé d, které na konci slova zní jako neznělé t. Jak se slovo píše, zjistíš z jiného tvaru: ledu (d), letu (t).
Proč píšeme tužka, když slyšíme [tuška]?
Ž stojí před neznělým k, proto zní jako š. Slovo ale pochází od slova tuha (h se mění na ž, jako noha – nožka). Proto píšeme ž.

Přízvuk a melodie

SlabikaKousek slova, který vyslovíš jedním „ťuknutím“. Skoro vždy obsahuje samohlásku.ško-la má dvě slabiky.
PřízvukSlabika, kterou ve slově řekneš o trochu silněji. V češtině je to vždy první slabika.ško-la, ma-minka

Když před slovem stojí krátká předložka, splyne se slovem a přízvuk přejde na ni: na stole, do školy.

Větná melodieJak hlas na konci věty stoupá nebo klesá.Oznamovací věta Přijdu. klesá. Otázka Přijdeš? stoupá.
✗Píšu „dup“, protože to tak slyším.
✓Píšu dub.

Na konci slova se znělá souhláska mění na neznělou jen ve výslovnosti. Ověříš to jiným tvarem: duby, dubu – tam slyšíš b.

Hlásky dělíme na samohlásky a souhlásky. Párové souhlásky se ve výslovnosti přizpůsobí (spodoba znělosti), ale píšeme je stejně. Přízvuk je na první slabice.

Pokusem s krkem

O čem to je

Zkus to hned teď. Řekni nahlas led a pak let. Zní úplně stejně! A přesto je píšeme jinak. Jak to?

Řeč se skládá ze zvuků. Těm zvukům říkáme hlásky. V tomhle výkladu je prozkoumáš vlastní pusou a krkem. Pak pochopíš, proč někdy píšeš jinak, než slyšíš, a jak mluvit spisovně.

HláskaJeden zvuk řeči. Písmeno je jen jeho obrázek na papíře.Slovo chata má čtyři hlásky: ch – a – t – a (pět písmen).

Pokus 1: Zazpívej to

Zkus dlouze zpívat „aaaa“. Jde to. Teď zkus zpívat „pppp“. Nejde to. Proto hlásky dělíme na dvě velké skupiny.

SamohláskaHláska, kterou můžeš zpívat, vzduch jde volně. Může být krátká nebo dlouhá.a – á, e – é, i/y – í/ý, o – ó, u – ú/ů
SouhláskaHláska, při které vzduchu překáží rty, zuby nebo jazyk.m, k, s, ř
DvojhláskaDvě samohlásky spojené do jednoho zvuku.ou (moucha), au (auto), eu (neutrální)

Pokus 2: Ruka na krku

Polož si prsty na krk. Řekni dlouze „zzzz“. Cítíš bzučení? To vibrují hlasivky. Teď řekni „ssss“. Bzučení zmizí.

Znělá souhláskaSouhláska, při které hlasivky bzučí.b, d, ď, g, v, z, ž, h
Neznělá souhláskaSouhláska, při které hlasivky nebzučí.p, t, ť, k, f, s, š, ch
Znělábdďgvzžh
Nezněláptťkfsšch

Každá dvojice pod sebou se vyslovuje stejně, jen jednou s bzučením, jednou bez. Proto jim říkáme párové.

Pokus 3: Proč led zní jako let

Spodoba znělostiKdyž se párová souhláska ocitne na konci slova nebo vedle jiné párové souhlásky, změní se ve výslovnosti na svou dvojici. Psaní se nemění.hrad [hrat], kde [gde]

Klepni na kartu a podívej se, jak slovo spisovně vyslovíme. Nejdřív to zkus říct nahlas sám.

  • hrad – [hrat] – d na konci slova zní jako t
  • kde – [gde] – k před znělým d zní jako g
  • tužka – [tuška] – ž před neznělým k zní jako š
  • svatba – [svadba] – t před znělým b zní jako d
  • vstát – [fstát] – v před neznělým s zní jako f
Jak spisovně vyslovíš slovo zpráva?
Z stojí před neznělým p. Přizpůsobí se mu a zazní jako s: [správa]. Píšeme ale pořád zpráva.
Píše se plo_ (plod), nebo plot? Jak to poznáš?
Řekni jiný tvar: plody – slyšíš d, je to ovoce. Ploty – slyšíš t, je to oplocení. Obě slova existují, záleží na významu.
✗Když slyším [gde], napíšu „gde“.
✓Píšu kde.

Výslovnost se přizpůsobuje, ale pravopis ne. Neznělé k jen zní jako g, protože po něm jde znělé d.

Pokus 4: Kde je síla

PřízvukMísto ve slově, které řekneš důrazněji. V češtině je na první slabice (slabika = kousek slova, který řekneš najednou).ka-ma-rád, zmrz-li-na

Řekni na stole. Slyšíš, že silně zní na? Krátká předložka se se slovem spojí a přízvuk si vezme ona.

A ještě melodie. Řekni Přijdeš? – hlas na konci jde nahoru. Takové otázce, na kterou se odpovídá ano/ne, říkáme zjišťovací. Řekni Přijdu. – hlas jde dolů.

Znělé souhlásky bzučí, neznělé ne. Na konci slova a vedle jiné párové souhlásky se ve výslovnosti mění (spodoba znělosti), píšeme je stejně. Přízvuk je na první slabice, zjišťovací otázka stoupá.
📦Podstatná jména