Zkus si přečíst: Petr přišel domů. Petr si dal svačinu. Petrovi chutnala. Zní to hrozně, že? Lepší je: Petr přišel domů. On si dal svačinu. Jemu chutnala.
Slova jako on, jemu, můj, ten, někdo jsou náhradníci. Zastoupí jméno, abychom ho pořád neopakovali. Jmenují se zájmena.
Zájmen je sedm druhů. Každý druh dělá jinou práci.
| Druh | Co dělá | Příklady |
|---|---|---|
| osobní | zastupuje osobu nebo věc | já, ty, on, ona, ono, my, vy, oni |
| přivlastňovací | říká, čí něco je | můj, tvůj, jeho, její, náš, váš, jejich, svůj |
| ukazovací | ukazuje na něco | ten, tento, onen, takový |
| tázací | ptá se | kdo? co? jaký? čí? který? |
| vztažná | připojuje další část věty | který, jenž, co (To je pes, který štěká.) |
| neurčitá | neví přesně kdo, co | někdo, něco, některý, nějaký |
| záporná | říká, že nikdo, nic | nikdo, nic, žádný |
Fígl na zapamatování: neurčitá zájmena začínají ně- (někdo), záporná ni- (nikdo).
Zkus roztřídit zájmena do tří druhů.
V množném čísle mají osobní zájmena 3. osoby tři tvary. Vybíráš podle toho, koho zastupují:
Oni je jen pro mužský životný rod. Pro ženy je ony.
Dej to mě, nebo dej to mně? Tuhle chybu dělají i dospělí. Za chvíli ji už dělat nebudeš. Nejdřív si ale řekneme, co jsou slova já, mě, mně vůbec zač.
| Pád | já | ty |
|---|---|---|
| 1. kdo? | já | ty |
| 2. bez koho? | mě | tebe |
| 3. ke komu? | mně | tobě |
| 4. vidím koho? | mě | tebe |
| 6. o kom? | mně | tobě |
| 7. s kým? | mnou | tebou |
Všimni si: kde je u ty tvar tebe, je u já tvar mě. Kde je tobě, je mně. To je celý trik.
Teď ty. Ťukni na správný tvar. U každé věty si potichu řekni tebe/tobě.
Dej to tobě – je to 3. pád, proto mně.
Zájmen je víc druhů. Klepni na kartu a podívej se, co který druh dělá.
Zvláštní je zájmeno se, si, sebe a svůj. Říká, že děj se vrací k tomu, kdo ho dělá: Myje se. Proto je to zvratné zájmeno.