🌍 Země: den, noc a roční období

Káča a kolotoč

O čem to je

Když se díváš na Slunce, zdá se, že putuje po obloze. Ve skutečnosti se ale nehýbe Slunce – točí se Země, a ty s ní.

Země dělá dva pohyby najednou. Jeden způsobuje den a noc, druhý rok. Pochopíš to, když si představíš káču na kolotoči.

Nové pojmy

Zemská osaMyšlená čára, která prochází Zemí od severního k jižnímu pólu. Kolem ní se Země otáčí.Jako špejle napíchnutá skrz jablko.
Otáčení (rotace)Země se točí kolem své osy jako káča. Jedna otočka trvá 24 hodin.Jedna otočka = jeden den a noc.
OběhZemě zároveň obíhá kolem Slunce jako sedačka na kolotoči. Jeden oběh trvá asi 365 a čtvrt dne.Jeden oběh = jeden rok.

Den a noc

Slunce svítí vždy jen na jednu polovinu Země.
Na osvětlené polovině je den.
Na odvrácené polovině je noc.
Země se otáčí, takže se k Slunci postupně natáčejí další místa.
Země se otáčí od západu k východu – proto Slunce vychází na východě a zapadá na západě.

Rok a přestupný rok

Přestupný rokRok, který má 366 dní místo 365. Přidá se 29. únor.Je jednou za 4 roky, např. 2024, 2028.

Proč? Oběh trvá 365 dní a ještě asi čtvrt dne. Za 4 roky se z těch čtvrtin nasbírá celý den – a ten přidáme.

V Česku je poledne. Co je na druhé straně Země?
Druhá strana je od Slunce odvrácená – je tam noc.
Kolik dní má rok 2028?
2028 je přestupný rok (2024 + 4). Má 366 dní.
✗Den a noc se střídají, protože Slunce obíhá kolem Země.
✓Den a noc se střídají, protože se Země otáčí kolem své osy.

Slunce se po obloze jen zdánlivě pohybuje. Ve skutečnosti se točíme my se Zemí.

Země se otočí kolem osy za 24 hodin (den a noc) a oběhne Slunce asi za 365 a čtvrt dne (rok). Přestupný rok má 366 dní.

Šikmá osa

O čem to je

V létě je u nás horko a světlo do večera. V zimě se stmívá už odpoledne. Přitom je to pořád to samé Slunce. Čím to je?

Mnoho lidí si myslí, že v létě je Země blíž Slunci. Není to pravda! Tajemství je v tom, že Země je „nakloněná“.

Zemská osaMyšlená čára od severního k jižnímu pólu, kolem které se Země otáčí.Osa ukazuje pořád stejným směrem do vesmíru.
Sklon osyOsa nestojí kolmo, ale je skloněná (asi o 23,5 stupně).Jako mírně nakloněná káča.
PolokoulePolovina Země. Severní (je na ní Česko) a jižní.Austrálie leží na jižní polokouli.

Jak vznikají roční období

Země obíhá kolem Slunce a její osa míří pořád stejným směrem.
V létě je naše severní polokoule nakloněná ke Slunci.
Paprsky dopadají strměji (kolměji) a den je dlouhý – hřeje víc.
O půl roku později je severní polokoule nakloněná od Slunce.
Paprsky dopadají šikmo a den je krátký – je zima.

Nejdelší den je u nás kolem 21. června, nejkratší kolem 21. prosince.

  1. jaro 🌷
  2. léto ☀️ (nejdelší den kolem 21. 6.)
  3. podzim 🍂
  4. zima ❄️ (nejkratší den kolem 21. 12.)

Podnebné pásy

PodnebíJaké počasí bývá na nějakém místě dlouhodobě, rok co rok.V Česku je podnebí mírné.
PásKdeJak tam je
tropickýkolem rovníku – deštný pralesstále horko
mírnýČesko, většina Evropyčtyři roční období
polárníkolem pólů – Antarktidastále chladno, led

Mezi nimi jsou ještě přechodné pásy (subtropický, subpolární).

V Austrálii (jižní polokoule) slaví Vánoce na pláži. Proč?
Když je severní polokoule nakloněná od Slunce (naše zima), jižní je nakloněná ke Slunci – mají tam léto.
Proč je v létě tepleji než v zimě?
Naše polokoule je nakloněná ke Slunci: paprsky dopadají kolměji a den je delší.
✗V létě je tepleji, protože je Země blíž Slunci.
✓Roční období způsobuje sklon zemské osy.

Kdyby šlo o vzdálenost, bylo by léto na celé Zemi najednou. Ale když je u nás léto, v Austrálii je zima.

Roční období se střídají, protože je zemská osa skloněná. Nejdelší den je kolem 21. června. Česko leží v mírném pásu.
🪐Vesmír a sluneční soustava🦴Kostra a svaly