🗂️ Slovní druhy

Šuplíky

O čem to je

Doma máš věci uklizené v šuplících: v jednom ponožky, v druhém tričko, v dalším hračky. Když víš, co kam patří, hned to najdeš.

Se slovy je to stejné. Čeština je dává do 10 šuplíků. Každý šuplík má jméno. Těm šuplíkům říkáme slovní druhy.

Slovní druhSkupina slov, která dělají ve větě stejnou práci.Pes, máma, stůl – všechno to jsou jména věcí a bytostí. Patří do stejného šuplíku.

Proč to potřebuješ? Podle šuplíku poznáš, jak slovo psát. Třeba i/y na konci slova se řídí právě tím, do jakého šuplíku slovo patří.

Prvních pět šuplíků

Tahle slova se dají ohýbat – mění konec: pes, psa, psovi. Proto jim říkáme ohebná.

1. Podstatná jménaJména lidí, zvířat, věcí, míst a vlastností. Zeptáš se kdo? co?máma, pes, stůl, Praha, radost
2. Přídavná jménaŘíkají, jaké něco je. Zeptáš se jaký? jaká? jaké? čí?velký pes, červené jablko, mámin šátek
3. ZájmenaSlova, která nahradí jméno, abychom ho pořád neopakovali.Petr přišel. On přišel. – já, ty, on, my, můj, ten
4. ČíslovkyŘíkají, kolik něčeho je, nebo kolikátý.dva psi, první místo, třikrát
5. SlovesaŘíkají, co kdo dělá nebo co se děje.běží, spí, prší, učím se

Dalších pět šuplíků

Tahle slova se neohýbají – zůstávají pořád stejná. Říkáme jim neohebná.

6. PříslovceŘíkají, jak, kde, kdy se něco děje.běží rychle, bydlí tady, přijde zítra
7. PředložkyMalá slova před jménem, která říkají, kde co je.na stole, pod postelí, do školy
8. SpojkySlova, která spojují slova nebo věty.pes a kočka, chci, ale nemůžu
9. ČásticeSlova, která vyjadřují přání nebo pochybnost, často na začátku věty.Ať přijde. Kéž by pršelo. Asi ano.
10. CitoslovceZvuky a výkřiky.haf, au, bác, hurá

Vyzkoušej si to

Klepni na slovo a pak na šuplík, kam patří.

✗„radost“ není podstatné jméno, protože se nedá vzít do ruky.
✓„radost“ je podstatné jméno.

Podstatná jména jsou i věci, na které nesáhneš: radost, strach, nápad. Zeptáš se „co?“ – co cítím? radost.

Slov je 10 druhů. Ohebná (mění konec): podstatná jména, přídavná jména, zájmena, číslovky, slovesa. Neohebná: příslovce, předložky, spojky, částice, citoslovce.

Otázkou

O čem to je

Každá věta se skládá ze slov. Slova ve větě mají různé „práce“: jedno říká, kdo něco dělá, další co dělá, další jaký je.

Podle té práce dělíme slova do skupin. Skupině říkáme slovní druh. Jaký druh slovo má, zjistíš snadno: zeptáš se na něj otázkou.

Slovní druhSkupina slov se stejnou prací ve větě. Poznáš ji podle otázky, na kterou slovo odpovídá.

Otázky, které musíš znát

Zeptám seSlovní druhPříklad
kdo? co?podstatné jménopes, škola
jaký? jaká? čí?přídavné jménovelký, tátův
co dělá? co se děje?slovesoběží, prší
kolik? kolikátý?číslovkatři, první
jak? kde? kdy?příslovcerychle, venku, včera

Ukážeme si to na větě

Věta: Malý pes rychle běží na zahradu.

Kdo běží? pes → podstatné jméno.
Jaký pes? malý → přídavné jméno.
Co dělá pes? běží → sloveso.
Jak běží? rychle → příslovce.
na stojí před jménem zahradu → předložka.
Kam běží? Na zahradu – a zeptáš se co? → zahrada je podstatné jméno.
Urči druh slov: Dvě veselé děti zpívají.
Dvě – kolik? číslovka. veselé – jaké? přídavné jméno. děti – kdo? podstatné jméno. zpívají – co dělají? sloveso.
Urči druh slov: Kočka spí pod stolem.
Kočka – kdo? podstatné jméno. spí – co dělá? sloveso. pod – před jménem, předložka. stolem – co? podstatné jméno.
✗„běh“ je sloveso, protože je to něco, co se dělá.
✓„běh“ je podstatné jméno, „běží“ je sloveso.

Zeptej se: co? – běh. Na „co?“ odpovídá podstatné jméno. Sloveso odpovídá na „co dělá?“ – běží.

Na slovo se zeptej: kdo/co? → podstatné jméno. Jaký? → přídavné jméno. Co dělá? → sloveso. Kolik? → číslovka. Jak/kde/kdy? → příslovce.
👅Vyjmenovaná slova po Z👨‍👩‍👧Podstatná jména: rod, číslo, pád