🏃 Slovesa

Co dělá?

Ráno vstáváš, snídáš, běžíš do školy. Venku prší. To všechno jsou děje – něco se dělá nebo děje.

Slova, která říkají, co se děje, jsou ve větě nejdůležitější. Bez nich by věta nedávala smysl: „Pes… do lesa.“ Co pes? Běží!

SlovesoSlovo, které říká, co kdo dělá nebo co se děje. Zeptáš se: co dělá? co se děje?běží, spí, čte, prší

🏃 běží 😴 spí 🌧️ prší 📖 čte

Infinitiv (neurčitek)Základní tvar slovesa, jak je ve slovníku. Většinou končí na -t. Neříká, kdo to dělá.běžet, spát, číst, psát

OsobaKdo to dělá: 1. já/my, 2. ty/vy, 3. on, ona, ono/oni.já čtu – 1. osoba

ČasKdy se to děje: minulý (včera), přítomný (teď), budoucí (zítra).četl – čte – bude číst

Vezmi slovo z věty.

Zeptej se: co dělá? co se děje?

Odpovídá slovo na tu otázku? Je to sloveso.

Zkus říct já …, ty … – sloveso se tak dá měnit: běžím, běžíš.

Které slovo je sloveso: skok, skákat, skokan?

Co dělá? skáče – to je ze slovesa skákat. Skok a skokan odpovídají na otázku co? kdo? – jsou to podstatná jména.

Najdi infinitiv ke slovu „píše“.

Jak to stojí ve slovníku? Co budu dělat? Budu psát. Infinitiv je psát.

✗„Běh“ je sloveso, protože se při něm něco dělá.

✓„Běh“ je podstatné jméno. Sloveso je „běží, běhat“.

Na běh se ptáš co? – co mám rád? běh. Sloveso odpovídá na co dělá? – běží.

Sloveso říká, co kdo dělá nebo co se děje. Základní tvar (infinitiv) končí většinou na -t: běžet, spát.

Sloveso je jako chameleon. Mění se podle toho, kdo to dělá a kdy: zpívám, zpíváš, zpívali, budeme zpívat.

Když umíš určit osobu, číslo a čas, víš přesně, kdo co kdy dělal. A správně píšeš konce sloves.

SlovesoPřipomenutí: slovo, které říká, co kdo dělá nebo co se děje.zpívá

OsobaKdo děj dělá. Jsou tři: 1. – já/my, 2. – ty/vy, 3. – on, ona, ono/oni, ony, ona.ty zpíváš – 2. osoba

ČísloDělá to jeden (jednotné), nebo víc (množné)?zpívám – jednotné, zpíváme – množné

ČasKdy se děj děje. Minulý – stalo se. Přítomný – děje se teď. Budoucí – stane se.zpíval – zpívá – bude zpívat

Zeptej se: stalo se to včera, děje se to dnes, nebo se to stane zítra?

Urči osobu, číslo a čas: „vy čtete“.

Vy → 2. osoba, množné číslo. Čtete teď → čas přítomný.

Urči osobu, číslo a čas: „Včera jsem plaval.“

Já → 1. osoba, jednotné číslo. Včera → čas minulý.

✗„Napíše“ je přítomný čas, protože nemá „bude“.

✓„Napíše“ je čas budoucí.

Zeptej se, kdy se to stane: napíše to až potom, ještě to nepíše. Některá slovesa mají budoucí čas i bez slova bude.

Osoba: kdo (já, ty, on…). Číslo: jeden, nebo víc. Čas: včera – dnes – zítra = minulý – přítomný – budoucí.