Řekni zub. Na konci slyšíš „p“: „zup“. Ale píše se zub! Proč?
Některé souhlásky chodí ve dvojicích jako kamarádi. Na konci slova zní stejně. Musíš vědět, jak poznat, kterou napsat.
Otoč kartu a najdi kamaráda.
Na konci slyšíš p, ale když řekneš chleba, slyšíš b.
Na konci slova se souhlásky „schovávají“. Led zní jako „let“, nůž jako „nůš“.
Máme ale kouzlo: slovo prodloužíme. Pak se schovaná souhláska ukáže.
| slyším na konci | prodloužím | píšu |
|---|---|---|
| hrat | hrady | hrad |
| zup | zuby | zub |
| nůš | nože | nůž |
| koš | koše | koš |
Doplň. V závorce je prodloužené slovo – nápověda.
Na konci slova zní párová souhláska jako její dvojče. Vždy si slovo prodluž: hrady.