Někdy něco vyprávíš: „Venku prší.“ Někdy se ptáš: „Kde je Ema?“ Někdy chceš, aby někdo něco udělal: „Zavři okno!“ A někdy si něco přeješ: „Kéž by bylo léto!“
Věty mají různé úkoly. Podle úkolu dáš na konec správné znaménko. Tak čtenář pozná, jak větu myslíš.
| věta | co dělá | na konci |
|---|---|---|
| oznamovací 📢 | něco oznamuje | . |
| tázací ❓ | ptá se | ? |
| rozkazovací 👉 | přikazuje, prosí | ! nebo . |
| přací 🌠 | něco si přeje | ! |
Věta se ptá – je tázací. Tázací věta končí vždycky otazníkem.
Řekni nahlas: „Pes spí.“ Hlas na konci klesne dolů. Teď řekni: „Pes spí?“ Hlas na konci vyskočí nahoru.
Hlas ti napoví, jaká věta to je. A podle druhu věty víš, jaké znaménko napsat.
Řekni větu nahlas a dej ji do správného kbelíku.
Nikomu nic nepřikazuje. Jen něco přeje. Přací věty často začínají ať nebo kéž.