📱 Literatura po roce 1989

Co se změnilo

O čem to je

Film Pelíšky běží v televizi každé Vánoce. Málokdo ví, že vznikl podle povídek současného českého spisovatele. Literatura po roce 1989 je ta, kterou píšou lidé, kteří by mohli být tvými rodiči nebo prarodiči – a píšou o světě, který dobře znáš.

Po pádu komunismu se všechno změnilo: najednou bylo možné psát a vydávat cokoli. Pochopíš, o čem současní autoři píšou, proč se tolik vracejí k minulosti a jak se změnil jazyk literatury.

Nové pojmy

Sametová revolucePokojný pád komunistického režimu v listopadu 1989. Začala studentskou demonstrací 17. listopadu, prezidentem se stal Václav Havel.Od té doby je v Česku demokracie a svoboda slova.
NormalizaceObdobí 1969–1989 – tvrdá vláda komunistů po okupaci 1968, cenzura, šedý každodenní život.Vieweghova Báječná léta pod psa se jí humorně vysmívají.
Odsun NěmcůVyhnání většiny Němců z Československa po 2. světové válce (1945–1946). Dlouho se o jeho krutých stránkách mlčelo.Brněnský pochod smrti v květnu 1945.
SlangNeformální řeč určité skupiny lidí (mladých, party, profese).„Hustý“, „v pohodě“, „čumět“.

Co se změnilo krok za krokem

Zmizela cenzura – kdo chce, může psát a vydávat cokoli.
Vycházejí zakázaní autoři – Havel, Kundera, Škvorecký, samizdat i exil. Čtenáři je dohánějí.
Vznikají nová soukromá nakladatelství a knihy musí obstát na trhu.
Autoři se vyrovnávají s minulostí: normalizace (často s humorem), válka, odsun Němců.
Do literatury proniká hovorový jazyk a slang, objevují se nové žánry.

Pět autorů

  • Michal Viewegh – Báječná léta pod psa (1992): humorný pohled na normalizaci očima kluka Kvida, který vyrůstá v 70. a 80. letech.
  • Jáchym Topol – Sestra (1994): chaos porevolučního světa, plný hovorového jazyka a slangu.
  • Petr Šabach – Hovno hoří: povídky o dospívání za normalizace. Podle nich vznikl film Pelíšky.
  • Jaroslav Rudiš – Nebe pod Berlínem: český učitel odjede do Berlína a hraje s punkovou kapelou v metru.
  • Kateřina Tučková – Vyhnání Gerty Schnirch (odsun Němců z Brna), Žítkovské bohyně (léčitelky z Bílých Karpat).

Vyzkoušej si to

Roztřiď díla podle hlavního tématu.

Proč se o normalizaci po roce 1989 často psalo s humorem?
Krok 1: Normalizace byla šedá a absurdní – fronty, fráze, schůze. Krok 2: Po revoluci se jí autoři mohli konečně veřejně vysmát. Krok 3: Smích pomáhal vyrovnat se se vzpomínkami. → Viewegh, Šabach (Pelíšky).
Proč je Vyhnání Gerty Schnirch důležitá kniha?
Otevírá téma, o kterém se dlouho mlčelo: brněnský pochod smrti v květnu 1945, kdy byli Němci (i ženy a děti) vyhnáni z Brna a mnozí zemřeli. Kniha se ptá na vinu, kolektivní trest a odpuštění.
✗Báječná léta pod psa jsou tragédie bez humoru.
✓Báječná léta pod psa jsou humorným pohledem na normalizaci.

Viewegh popisuje tíživou dobu, ale vtipně a s nadsázkou – smích je jeho způsob, jak o ní mluvit.

Po roce 1989: konec cenzury, návrat zakázaných autorů, vyrovnávání s minulostí. Viewegh (Báječná léta pod psa), Šabach (Hovno hoří → Pelíšky), Topol (Sestra), Rudiš, Tučková.

Kartami

O čem to je

U maturity můžeš mít v seznamu i knihu, která vyšla před pár lety. A taky je dobré umět říct, jak současná literatura navazuje na starší. Tady si vytvoříš „mapu“ současných autorů: kdo, co, kdy a o čem.

Uvidíš, že současná česká literatura se nejvíc točí kolem jedné otázky: jak se vyrovnat s minulostí 20. století – válkou, odsunem, komunismem.

Nové pojmy

Literatura po roce 1989Česká literatura od sametové revoluce (listopad 1989) dodnes. Už bez cenzury.Viewegh, Topol, Tučková.
VypravěčHlas, který příběh vypráví – postava („já“, ich-forma) nebo někdo mimo děj („on“, er-forma).Báječná léta pod psa vypráví Kvido.
Er-forma a ich-formaIch-forma = vypráví se v 1. osobě („já“). Er-forma = ve 3. osobě („on, ona“).Vyhnání Gerty Schnirch je psané v er-formě.
Pochod smrtiNásilné vyhnání lidí pěšky na dlouhou trasu, při kterém mnoho z nich zemře.Brněnský pochod smrti (květen 1945).

Karty

Zkus si u každé knihy vybavit autora, pak otoč.

  • Báječná léta pod psa – Michal Viewegh
  • Sestra – Jáchym Topol
  • Hovno hoří – Petr Šabach
  • Vyhnání Gerty Schnirch – Kateřina Tučková
  • Žítkovské bohyně – Kateřina Tučková
  • Nebe pod Berlínem – Jaroslav Rudiš

Časová osa

Projeď si osu a všimni si, že se autoři vracejí k minulosti i desítky let po revoluci.

  • 1989 pád komunismu
  • 1992 Báječná léta pod psa
  • 1994 Sestra
  • 2002 Nebe pod Berlínem
  • 2009 Vyhnání Gerty Schnirch

Jedno dílo zblízka: Vyhnání Gerty Schnirch

Gerta je dcera německého otce a české matky z Brna.
Za války se k ní otec, horlivý nacista, chová krutě.
V květnu 1945 ji jako „Němku“ s malou dcerou vyženou z Brna na pochod smrti k rakouským hranicím.
Přežije, zůstane na jižní Moravě a celý život nese cejch „Němky“.
Kniha ukazuje, že vina a trest nedopadají vždy spravedlivě – a že mlčení o minulosti bolí.
Jakým jazykem je psána Topolova Sestra a proč?
Hovorovým jazykem, slangem, s výrazy z ulice. Topol tím zachycuje chaos a energii doby těsně po revoluci – nový svět potřeboval nový jazyk.
Které období zobrazují Báječná léta pod psa a jak?
Normalizaci (70. a 80. léta). Kvido vypráví o své rodině a o tom, jak se dospělí přizpůsobovali režimu. S humorem a nadsázkou, ale s hořkostí v pozadí.
✗Pelíšky vznikly podle Vieweghových Báječných let pod psa.
✓Pelíšky vznikly podle povídek Petra Šabacha (Hovno hoří).

Obě knihy jsou humorné vzpomínky na komunismus, proto se pletou. Báječná léta pod psa mají vlastní film se stejným názvem.

Viewegh – Báječná léta pod psa (normalizace s humorem). Šabach – Hovno hoří (Pelíšky). Topol – Sestra (slang, chaos po revoluci). Rudiš – Nebe pod Berlínem. Tučková – Vyhnání Gerty Schnirch, Žítkovské bohyně.
📜Exil a samizdat🎓Rozbor díla k ústní maturitě