📜 Exil a samizdat

Tři proudy

O čem to je

Představ si, že tvou oblíbenou knihu nesmíš koupit v knihkupectví. Půjčí ti ji kamarád na jednu noc – jako průklep z psacího stroje, sotva čitelný. Musíš ji přečíst do rána a nikomu o ní neříkat. Tak četli lidé v Československu v 70. a 80. letech nejlepší české knihy.

Po roce 1968 se česká literatura rozdělila na tři světy. Když je pochopíš, víš, proč některé knihy vyšly poprvé v Torontu nebo v Paříži, a jak si lidé dokázali uchovat svobodné myšlení i v nesvobodě.

Nové pojmy

NormalizaceObdobí po okupaci 1968 (asi 1969–1989), kdy komunisté znovu utužili moc: cenzura, zákazy, vyhazování z práce, sledování.Spisovatelé, kteří nesouhlasili, nesměli publikovat.
CenzuraÚřední kontrola, která zakazuje vydat texty, jež se nelíbí vládě.Knihy Havla nebo Kundery nesměly vycházet.
Oficiální literaturaKnihy, které prošly cenzurou a vydala je státní nakladatelství.Mohly být i dobré, ale nesměly kritizovat režim.
SamizdatZ ruštiny „sám si vydám“. Zakázané texty, které lidé tajně opisovali na psacím stroji a šířili doma, mimo cenzuru.Edice Petlice, Edice Expedice.
ExilŽivot v cizině, kam člověk odešel (nebo musel odejít) kvůli politice. Exilová literatura = knihy českých autorů vydané v zahraničí.Nakladatelství 68 Publishers v kanadském Torontu.

Jak to fungovalo krok za krokem

Autor v Česku napíše knihu, kterou nesmí vydat.
Rukopis přepisují dobrovolníci na psacím stroji přes kopírák – najednou vznikne asi 10 kopií.
Kopie kolují mezi známými (samizdat). Za šíření hrozil výslech i vězení.
Někdy se rukopis tajně dostal do zahraničí. Tam ho vytiskli (např. 68 Publishers) a pašovali zpět.
Exiloví autoři (Kundera, Škvorecký) psali rovnou venku a jejich knihy se k nám dostávaly jen tajně.

Vyzkoušej si to

Roztřiď: oficiální (se souhlasem státu), samizdat (tajně doma), exil (v zahraničí)?

Proč se samizdatu říká „sám si vydám“?
Krok 1: Stát nedovolil knihu vydat. Krok 2: Lidé si ji tedy „vydali“ sami – opsali na stroji. Krok 3: Bez tiskárny, bez nakladatele, bez cenzury. → samizdat.
Kniha vyšla nejdřív v Torontu a do Československa se pašovala. Do kterého proudu patří?
Vyšla v zahraničí → exilová literatura (68 Publishers).
✗Samizdat byly knihy vydávané státními nakladatelstvími.
✓Samizdat byly tajné, vlastní opisy mimo cenzuru.

Státní nakladatelství vydávala jen oficiální literaturu, která prošla cenzurou. Samizdat byl její opak.

Po roce 1968 tři proudy: oficiální (cenzura, státní nakladatelství), samizdat (tajné opisy doma – Petlice, Expedice), exil (zahraničí – 68 Publishers v Torontu, Kundera ve Francii).

Lidé a místa

O čem to je

Manželé v Kanadě, kteří ve svém domě vydávají české knihy. Spisovatel, který v Praze organizuje tajné opisování. Písničkář, který z rádia v Mnichově zpívá domů. Za každou zakázanou knihou té doby stojí konkrétní lidé – často s velkou odvahou.

Tady se seznámíš s nejdůležitějšími jmény, edicemi a místy. A dozvíš se, proč Nesnesitelná lehkost bytí vyšla nejdřív francouzsky.

Nové pojmy

NormalizaceObdobí 1969–1989: návrat tvrdé vlády komunistů po okupaci 1968.Zakázaní autoři museli dělat topiče nebo myčky oken.
EdiceŘada knih vydávaná pod jedním názvem.Edice Petlice – řada samizdatových knih.
Samizdat a exilSamizdat = tajné opisy zakázaných textů doma. Exil = tvorba a vydávání v zahraničí.Petlice (samizdat), 68 Publishers (exil).
Charta 77Prohlášení z ledna 1977, které upozornilo, že režim porušuje lidská práva, ke kterým se sám zavázal. Signatáři byli pronásledováni.Mluvčími byli mj. Václav Havel a Jan Patočka.

Karty

Ke každému pojmu si vybav, co nebo kdo to je. Pak otoč.

  • 68 Publishers – Toronto; Josef Škvorecký a Zdena Salivarová
  • Edice Petlice – samizdat; založil Ludvík Vaculík
  • Edice Expedice – samizdat; vedl Václav Havel
  • Milan Kundera – od 1975 ve Francii; Nesnesitelná lehkost bytí
  • Karel Kryl – písničkář; Bratříčku, zavírej vrátka; exil, Rádio Svobodná Evropa v Mnichově
  • Charta 77 – prohlášení o porušování lidských práv

Nesnesitelná lehkost bytí

Milan Kundera odešel roku 1975 do Francie. Román Nesnesitelná lehkost bytí vyšel nejdřív francouzsky (1984), česky až potom v exilu (68 Publishers). Postavy: lékař Tomáš, jeho žena Tereza, malířka Sabina a její milenec Franz. Příběh lásky a nevěry na pozadí okupace 1968 se střídá s filozofickými úvahami: je život „lehký“ (nic nemá váhu, protože žijeme jen jednou), nebo „těžký“?

Časová osa

Projeď si osu od okupace po pád režimu.

  • 1968 okupace
  • 1971 68 Publishers
  • 1973 Edice Petlice
  • 1977 Charta 77
  • 1984 Nesnesitelná lehkost bytí
  • 1989 sametová revoluce
Proč se 68 Publishers jmenuje právě takhle?
Číslo 68 odkazuje na rok 1968 – na okupaci, po které Škvorecký se Salivarovou emigrovali do Kanady. Nakladatelství vydávalo knihy, které doma vyjít nesměly.
Jak se Karel Kryl dostal „domů“, když žil v exilu?
Krok 1: Po roce 1969 odešel do Německa. Krok 2: Pracoval v Rádiu Svobodná Evropa v Mnichově, které vysílalo česky do Československa. Krok 3: Lidé ho tajně poslouchali – jeho písně (Bratříčku, zavírej vrátka) se šířily na kazetách.
✗Edici Petlice založil Václav Havel.
✓Edici Petlice založil Ludvík Vaculík. Havel vedl Edici Expedice.

Obě edice byly samizdatové a vznikly v 70. letech, proto se pletou.

68 Publishers (Toronto, Škvorecký a Salivarová), Petlice (Vaculík), Expedice (Havel), Kundera (Francie, Nesnesitelná lehkost bytí – Tomáš a Tereza), Kryl (Svobodná Evropa), Charta 77.
🎷60. léta: próza a divadlo📱Literatura po roce 1989