Kamarád se ptá, jestli půjdete do kina. Ty bys raději zůstal doma. Je deset večer a máma řekne: „Je čas, abychom šli domů.“ A když vidíš, že kamarád zase zaspí: „Měl bys radši pospíšit, jinak ti to ujede.“
Angličtina má na tyhle tři situace pevné obraty: would rather, it's time a had better. Mají ale záludnou gramatiku – někdy za nimi stojí minulý čas, i když mluvíš o přítomnosti.
Minulý čas tu neznamená minulost. Je to signál „tohle si přeju, ale zatím to tak není“ – podobně jako v If I were you.
Doplň. Ptej se: mluvím o sobě (infinitiv), nebo o někom jiném a o „je čas, aby…“ (minulý čas)?
Když would rather mluví o jiném člověku, následuje past simple, i když jde o přítomnost.
Tři obraty, pět vzorců. Když je máš v jedné tabulce, uvidíš, že se opakují jen dva „díly“: holý infinitiv a podmět + minulý čas. Stačí vědět, kam který patří.
| Výraz | Tvar | Příklad | Česky |
|---|---|---|---|
| would rather (já) | + holý infinitiv | I'd rather walk. | Raději bych šel pěšky. |
| would rather (jiný) | + podmět + past simple | I'd rather you stayed. | Byl bych raději, kdybys zůstal. |
| had better | + holý infinitiv | You'd better go. | Měl bys raději jít. |
| it's (high) time | + podmět + past simple | It's time we left. | Je čas, abychom odešli. |
| it's time | + to + infinitiv | It's time to go. | Je čas jít. |
Přečti obrat a zkus ho sám přeložit. Pak kartu otoč.
Zápor u had better se tvoří přidáním not za better: had better not + holý infinitiv.