Roku 1914 odcházeli mladí muži do války se zpěvem a květinami na čepicích. Mysleli si, že budou o Vánocích doma jako hrdinové. Válka ale trvala čtyři roky a zemřely v ní miliony lidí. Kdo se vrátil, už nebyl stejný.
O tom píšou romány, které patří k nejčtenějším knihám 20. století. Pomohou ti pochopit, co válka dělá s obyčejným člověkem – a proč tihle autoři dodnes varují před válkou.
Ke každému autorovi si vybav dílo, pak otoč.
„Ztracená“ tu znamená zbloudilá, bez opory – ne pohřešovaná.
Proč je v kině silnější scéna, kde postava nic neřekne a jen se dívá, než ta, kde dlouze vysvětluje své pocity? Protože si to domyslíš sám. Na tomhle principu postavil Ernest Hemingway celý svůj styl.
V tomhle výkladu rozebereš hlavní válečné romány jeden po druhém: kdo je hrdina, o čem příběh je a jak je napsaný. Přesně to se chce u maturity.
| Dílo | Hrdina | O čem |
|---|---|---|
| Na západní frontě klid (Remarque) | Paul Bäumer | německý student na frontě, smrt kamarádů |
| Sbohem, armádo (Hemingway) | Frederic Henry | Američan na italské frontě, láska a dezerce |
| Komu zvoní hrana (Hemingway) | Robert Jordan | španělská občanská válka (1936–1939) |
| Velký Gatsby (Fitzgerald) | Jay Gatsby | americký sen a jeho prázdnota |
Ernest Hemingway (USA) sám sloužil v Itálii jako řidič sanitky a byl raněn. Kromě válečných románů napsal Fiestu a novelu Stařec a moře (1952) o starém rybáři, který bojuje s obrovskou rybou. V roce 1954 dostal Nobelovu cenu.
Oba jsou Američané ze ztracené generace a byli přátelé, proto se pletou. Hemingway: Sbohem, armádo, Fiesta, Stařec a moře, Komu zvoní hrana.