Znáš někoho, kdo dělá všechno přesně podle pokynů – a výsledek je o to legračnější? Učitel řekne „opište to z tabule“ a on opíše i datum a šmouhy. Přesně takhle „slouží“ v rakouské armádě nejslavnější česká literární postava – dobrý voják Švejk.
Švejk je přeložený do desítek jazyků a zná ho celý svět. Smíchem ukazuje, jak nesmyslná je válka a slepá poslušnost. Pochopíš, proč se slovo „švejkovat“ dostalo i do běžné řeči.
To nikdo neví – a právě proto je Švejk geniální postava. Může být opravdu prostoduchý. Nebo hraje blbého, aby přežil a vysmál se nesmyslné moci. Autor to nikde neřekne.
Otoč karty a zkontroluj, jestli si fakta pamatuješ.
Komise ho sice prohlásí za idiota, ale on tím sám vtipkuje. Hašek nechává rozhodnutí na čtenáři – a v tom je kouzlo postavy.
Na stejnou událost se můžeš dívat různě: jeden se jí směje, druhý ji oslavuje, třetí ji odsuzuje. Tak reagovali čeští spisovatelé na 1. světovou válku. Vznikly tři úplně odlišné proudy.
Ta válka je pro nás klíčová: na jejím konci vzniklo roku 1918 Československo. Literatura o ní vypráví o smíchu, hrdinství i hrůze. Poznáš, jak ty tři proudy rozlišit.
| Proud | Autoři | Postoj |
|---|---|---|
| humor, satira | Jaroslav Hašek | zesměšnění války a armády |
| legionářská literatura | Rudolf Medek, Josef Kopta | oslava odboje, hrdinství legií |
| protiválečná poezie | Fráňa Šrámek, S. K. Neumann (Nové zpěvy) | odpor k válce |
Jaroslav Hašek (1883–1923) – bohém a humorista, autor stovek povídek. Ve válce se dostal do ruského zajetí a vstoupil do legií (později přešel k Rudé armádě). Jeho román Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války zesměšňuje rakouskou armádu, úřady a válku. Typická je hovorová čeština, komolená němčina vojáků a historky vložené do děje.
Roztřiď znaky: patří k Haškovi (smích), nebo k legionářům (hrdinství)?
Legionáři (Medek, Kopta) bojovali za ideál samostatného státu a tak o něm i psali – vážně a s hrdostí.