💭 Subjonctif présent

Tvoření

O čem to je

„Je nutné, abys přišel.“ „Chci, abys mi pomohl.“ „Jsem rád, že jsi tady.“ V takových větách francouzština nepoužije obyčejný tvar slovesa, ale zvláštní způsob: subjonctif.

Subjonctif uslyšíš ve Francii denně: Il faut que je parte. = Musím jít. Bez něj nevyjádříš, co je potřeba, co chceš po druhých ani co cítíš.

Nové pojmy

Způsob slovesaTvar slovesa, který ukazuje, jak mluvčí děj vidí: jako skutečnost (oznamovací způsob), jako přání nebo nutnost (subjonctif), jako podmínku (podmiňovací způsob).Tu viens. (skutečnost) × Il faut que tu viennes. (nutnost)

SubjonctifFrancouzský způsob pro věci, které nejsou jisté skutečnosti: přání, nutnost, pocity, pochybnosti. Stojí ve vedlejší větě po que. Česky mu často odpovídá „aby“.Je veux que tu viennes. = Chci, abys přišel.

Vedlejší větaČást souvětí, která závisí na hlavní větě. Tady začíná spojkou que (že, aby).Il faut que tu travailles.

Postup tvoření

Vezmi tvar přítomného času pro ils: ils finissent.

Odtrhni -ent: finiss-.

Přidej koncovky -e, -es, -e, -ions, -iez, -ent.

Pro nous a vous vezmi kmen z tvaru nous: nous prenons → que nous prenions.

	parler (ils parlent)	finir (ils finissent)	prendre (ils prennent / nous prenons)
que je	parle	finisse	prenne
que tu	parles	finisses	prennes
qu’il / elle	parle	finisse	prenne
que nous	parlions	finissions	prenions
que vous	parliez	finissiez	preniez
qu’ils / elles	parlent	finissent	prennent

U sloves na -er zní que je parle stejně jako je parle. Rozdíl uslyšíš hlavně u ostatních sloves: je finis × que je finisse.

Nepravidelná slovesa

sloveso	que je	que nous
être	sois	soyons
avoir	aie	ayons
aller	aille	allions
faire	fasse	fassions
pouvoir	puisse	puissions
savoir	sache	sachions
vouloir	veuille	voulions

Celé être: que je sois, que tu sois, qu’il soit, que nous soyons, que vous soyez, qu’ils soient. Celé avoir: que j’aie, que tu aies, qu’il ait, que nous ayons, que vous ayez, qu’ils aient.

Vyzkoušej si to

Vytvoř subjonctif: venir, osoba je a nous.

ils viennent → vienn- + -e → que je vienne. nous venons → ven- + -ions → que nous venions.

Vytvoř subjonctif: finir, osoba tu.

ils finissent → finiss- + -es → que tu finisses.

✗Il faut que tu fais attention.

✓Il faut que tu fasses attention.

Po il faut que vždy subjonctif. faire je nepravidelné: que je fasse.

Subjonctif: kmen z ils (bez -ent) + -e, -es, -e, -ions, -iez, -ent; nous/vous z kmene nous. Zpaměti: sois, aie, aille, fasse, puisse, sache, veuille.

Kdy ho použít

O čem to je

Tvary už umíš (nebo je najdeš v prvním vysvětlení). Teď to hlavní: kdy se subjonctif používá. Pomůže si zapamatovat, že po něm sahá francouzština, když věc není jistá skutečnost, ale něco, co chceš, musíš nebo cítíš.

Nové pojmy

SubjonctifTvar slovesa ve vedlejší větě po que, který vyjadřuje nutnost, přání, pocit nebo pochybnost. Tvoří se z ils přítomného času + -e, -es, -e, -ions, -iez, -ent.que je parte, que tu sois

Indikativ (oznamovací způsob)Obyčejný tvar slovesa pro skutečnosti: přítomný, minulý i budoucí čas.Je sais que tu es là. = Vím, že jsi tady.

Stejný podmětObě části věty mluví o téže osobě.Je veux partir. (já chci, já odjedu)

Rozhovor

Maman : Il faut que tu ranges ta chambre ! Théo : Mais je veux sortir avec Lucas ! Maman : Je veux bien que tu sortes, mais d’abord, il faut que ta chambre soit propre. Théo : D’accord… Je suis content que tu sois d’accord.

= Máma: Musíš si uklidit pokoj! Théo: Ale chci jít ven s Lucasem! Máma: Klidně můžeš jít ven, ale nejdřív musí být pokoj uklizený. Théo: Dobře… Jsem rád, že souhlasíš.

Kdy subjonctif

skupina	výrazy	příklad
nutnost	il faut que, il est nécessaire que	Il faut que tu ranges ta chambre.
přání, vůle	vouloir que, aimer que, préférer que	Je veux que tu viennes.
pocity	être content que, avoir peur que, regretter que	Je suis content que tu sois là.
pochybnost	je ne pense pas que, douter que	Je ne pense pas qu’il vienne.
některé spojky	pour que, avant que, bien que	Je parle lentement pour que tu comprennes.

Dvě důležitá pravidla

Různé osoby → subjonctif, stejná osoba → infinitiv. Je veux que tu partes. (já chci, ty odjedeš) × Je veux partir. (já chci, já odjedu). Nikdy je veux que je parte.
Po jistotě je indikativ: je sais que, je pense que, je suis sûr que, j’espère que. Např. *J’espère que tu viendras*. Pozor: espérer je přání, a přesto bez subjonctivu!

Vyzkoušej si to

Roztřiď začátky vět: následuje subjonctif, nebo indikativ?

Doplň venir: Je suis triste que tu ne ___ pas.

Pocit (être triste que) → subjonctif: que tu ne viennes pas.

Přelož: Chci se učit francouzsky. / Chci, aby ses učil francouzsky.

Stejná osoba → infinitiv: Je veux apprendre le français. Různé osoby → subjonctif: Je veux que tu apprennes le français.

✗J’espère que tu viennes.

✓J’espère que tu viens / viendras.

Po espérer que je indikativ, i když jde o přání.

✗Je veux que je parte.

✓Je veux partir.

Když je podmět v obou částech stejný, použij infinitiv.

Subjonctif po il faut que, vouloir que, po pocitech (content que, peur que), pochybnostech a spojkách pour que, avant que, bien que. Stejný podmět → infinitiv. Po je pense que, j’espère que indikativ.

🤔Conditionnel présent a podmínkové věty