O čem to je
Proč máš právo říct svůj názor? Proč nesmí nikdo vládnout úplně sám? Proč smí každý věřit, čemu chce? Tyhle samozřejmosti dnešního světa vymysleli z velké části myslitelé 18. století.
Tomuto hnutí říkáme osvícenství. Změnilo to, jak lidé přemýšlejí o státu, víře i vědě – a nakonec vedlo k revolucím v Americe a ve Francii.
Nové pojmy
OsvícenstvíMyšlenkový proud 18. století. Věří, že člověk má používat vlastní rozum a nepřijímat věci jen proto, že to říká tradice, církev nebo král. Rozum má „osvítit“ temnotu nevědomosti.
Přirozená právaPráva, která má každý člověk od narození, protože je člověk – ne proto, že mu je někdo daroval.Podle Locka: právo na život, svobodu a vlastnictví.
Dělba mociMoc ve státě se rozdělí mezi tři nezávislé složky, aby se navzájem hlídaly: zákonodárnou (dává zákony – parlament), výkonnou (vládne – vláda, panovník) a soudní (soudí – soudy).
Suverenita liduNejvyšší moc ve státě nepatří králi, ale lidu. Vláda má moc jen proto, že jí ji lid svěřil.
ToleranceSnášenlivost – respektování jiných názorů a jiné víry.
Pět myslitelů
| Myslitel | Dílo / myšlenka |
|---|
| John Locke (Anglie) | přirozená práva: život, svoboda, vlastnictví; vláda má sloužit lidem |
| Montesquieu (Francie) | O duchu zákonů – dělba moci |
| Voltaire (Francie) | kritika církve a pověr, náboženská tolerance |
| Jean-Jacques Rousseau | Společenská smlouva – suverenita lidu |
| Adam Smith (Skotsko) | Bohatství národů – volný trh bez zásahů státu |
Osvícenci sepsali i obří Encyklopedii (vedl ji Denis Diderot) – měla shrnout veškeré vědění lidstva podle rozumu.
Otoč kartičky a zkus ke jménu přiřadit myšlenku dřív, než se podíváš:
- John Locke – přirozená práva: život, svoboda, vlastnictví
- Montesquieu – O duchu zákonů – dělba moci
- Voltaire – kritika církve, tolerance
- Rousseau – Společenská smlouva – suverenita lidu
- Adam Smith – Bohatství národů – volný trh
Osvícení panovníci
Osvícený absolutismusPanovník vládne dál sám a neomezeně, ale provádí reformy podle osvícenských myšlenek (školy, tolerance, úlevy poddaným). Cílem je silnější a bohatší stát.Fridrich II. v Prusku, Kateřina II. v Rusku, Marie Terezie a Josef II. v habsburské monarchii.
Proč by Montesquieu nesouhlasil s Ludvíkem XIV.?
Ludvík XIV. měl v rukou všechny tři moci: dával zákony, vládl i soudil. Podle Montesquieua to vede k tyranii. Moc má být rozdělena, aby se jednotlivé složky hlídaly.
Kde dnes najdeš osvícenské myšlenky?
V ústavách: parlament dává zákony, vláda vládne, soudy jsou nezávislé (Montesquieu). Lidská práva (Locke). Svobodné volby (Rousseau). Svoboda vyznání (Voltaire).
✗Osvícený absolutismus znamená, že panovník předal moc lidu.
✓Osvícený panovník si moc ponechal celou, jen reformoval podle osvícenských myšlenek.
Šlo o reformy „shora“. Účast lidu na vládě (Rousseau) prosadily až revoluce.
Osvícenství = víra v rozum, pokrok a přirozená práva. Locke (práva), Montesquieu (dělba moci), Voltaire (tolerance), Rousseau (suverenita lidu), Smith (volný trh).