👑 Absolutismus a anglická revoluce

Dvě cesty

O čem to je

Kdo má ve státě poslední slovo? Dnes je odpověď: zákony a lidmi zvolený parlament. V 17. století to vůbec nebylo jasné. Evropa se rozdělila na dvě cesty – a my dodnes žijeme ve výsledku té druhé.

Ve Francii získal král neomezenou moc. V Anglii naopak moc krále omezil parlament. Porovnáním obou cest pochopíš, odkud se vzala moderní demokracie.

Nové pojmy

MonarchieStát, v jehož čele stojí panovník (král, císař), který vládu obvykle dědí.Francie Ludvíka XIV., Velká Británie dodnes.

StavyVelké skupiny obyvatel s různými právy podle původu: duchovenstvo, šlechta a měšťané. Jejich zástupci se scházeli na sněmech a schvalovali králi daně.

AbsolutismusZpůsob vlády, kdy panovník soustředí veškerou moc (dává zákony, soudí, vybírá daně, velí armádě) a nemusí se ptát stavů ani parlamentu.Ludvík XIV. vůbec nesvolával francouzský sněm – generální stavy.

ParlamentShromáždění zástupců, které schvaluje zákony a daně. V Anglii má dvě komory: Sněmovnu lordů (šlechta) a Dolní sněmovnu (zvolení zástupci).

Konstituční monarchieMonarchie, kde je moc panovníka omezená zákony (ústavou) a parlamentem.Anglie po roce 1689.

Cesta 1: Francie a absolutismus

Ludvík XIV. (vládl 1643–1715), zvaný „Král Slunce“, ovládl stát sám, bez sněmu.

Šlechtu stáhl na svůj nádherný dvůr ve Versailles – měla se bavit, ne vládnout.

Úředníci a stálá armáda poslouchali jen krále.

Roku 1685 zrušil edikt nantský, který chránil protestanty (hugenoty). Ti museli konvertovat, nebo emigrovat.

MerkantilismusHospodářská politika absolutismu: stát má víc vyvážet než dovážet, aby do země proudilo zlato a stříbro. Podporuje domácí výrobu, dovoz zatěžuje cly (poplatky na hranici).Prosazoval ji ministr Ludvíka XIV. Jean-Baptiste Colbert.

ManufakturaVelká dílna, kde mnoho dělníků vyrábí ručně, ale s dělbou práce – každý dělá jen jeden úkon.Výroba zrcadel, látek nebo porcelánu.

Absolutismus nebyl jen francouzský. V Rusku vládl absolutisticky Petr I. Veliký: založil Petrohrad (1703) a roku 1709 porazil Švédy u Poltavy. Absolutisticky vládli i Hohenzollernové v Prusku.

Cesta 2: Anglie a parlament

	Francie	Anglie
vývoj	absolutismus	parlamentarismus
symbol	Ludvík XIV., Versailles	Bill of Rights (1689)
hospodářství	merkantilismus (Colbert)	obchod, kolonie, podnikání

Anglický král Karel I. chtěl vládnout jako Ludvík – bez parlamentu. Parlament se vzepřel, vypukla občanská válka (1642), král prohrál a roku 1649 byl popraven. Po krátké republice se králové vrátili, ale roku 1689 musel nový král přijmout Bill of Rights – zákon, který omezil jeho moc.

Ověř si, jestli umíš oba světy rozlišit:

Proč Colbert zakládal manufaktury a zatěžoval dovoz cly?

Podle merkantilismu bohatne stát tím, že víc prodá do ciziny, než nakoupí. Manufaktury vyráběly zboží na vývoz, cla zdražila cizí zboží. Rozdíl přinášel do pokladny drahé kovy – a z nich král platil armádu a dvůr.

Jaký je rozdíl mezi Ludvíkem XIV. a anglickým králem po roce 1689?

Ludvík XIV. vládl bez sněmu a sám rozhodoval o daních i zákonech. Anglický král po roce 1689 nemohl bez souhlasu parlamentu vybírat daně, rušit zákony ani v době míru udržovat stálou armádu.

✗Absolutismus znamená, že král vládl krutě a bez pravidel.

✓Absolutismus znamená, že veškerá moc je soustředěná v rukou panovníka, který ji nesdílí se stavy.

Absolutní panovník budoval úřady, armádu a hospodářství. „Absolutní“ znamená „neomezený“ (stavy, parlamentem), ne nutně „krutý“.

Francie šla cestou absolutismu (Ludvík XIV., merkantilismus), Anglie cestou omezení krále parlamentem (Bill of Rights 1689 → konstituční monarchie).

Anglie krok za krokem

O čem to je

Představ si, že ředitel školy začne vybírat poplatky, aniž by se zeptal rady rodičů – a kdo protestuje, toho vyloučí. Přesně o tohle se v 17. století přel anglický král s parlamentem. Spor skončil válkou a popravou krále.

Z tohoto sporu vzešly zásady, které platí dodnes: nikoho nesmějí zavřít bez soudu a daně schvalují zvolení zástupci. Projdeme příběh krok za krokem.

Nové pojmy

ParlamentAnglické shromáždění, které schvalovalo daně a zákony. Sněmovna lordů = šlechta a biskupové, Dolní sněmovna = zástupci měst a venkova.

AbsolutismusVláda panovníka s neomezenou mocí, bez souhlasu sněmu či parlamentu. Vzorem byl francouzský Ludvík XIV.

PuritániPřísní protestanti, kteří chtěli „očistit“ (purus = čistý) anglickou církev od katolických zvyků. Byli silní mezi měšťany a v parlamentu.

Anglikánská církevStátní církev Anglie. Odtrhla se od papeže v 16. století; její hlavou je král.

Kavalíři a kulatohlavciKavalíři = stoupenci krále (šlechtici s dlouhými vlasy). Kulatohlavci = stoupenci parlamentu, nakrátko ostříhaní puritáni.

Příběh v krocích

Karel I. z rodu Stuartovců vybíral daně bez parlamentu a dlouho ho nesvolával.

1642 – vypukla občanská válka: kavalíři proti kulatohlavcům.

Armádu parlamentu vedl Oliver Cromwell. Král prohrál.

1649 – Karel I. byl popraven. Anglie se stala republikou.

1653 – Cromwell se stal lordem protektorem a vládl jako diktátor. Královskou korunu odmítl.

1660 – po Cromwellově smrti se vrátili Stuartovci (restaurace, král Karel II.).

1679 – parlament prosadil Habeas corpus.

1688 – Slavná revoluce: katolický král Jakub II. byl bez boje sesazen, na trůn nastoupili Vilém III. Oranžský a Marie II.

1689 – noví panovníci přijali Bill of Rights.

Habeas corpusZákon z roku 1679: zatčeného musí rychle předvést před soud, který rozhodne, zda je zadržen právem. Chrání před svévolným zatčením.

Bill of Rights„Listina práv“ z roku 1689: král nesmí bez souhlasu parlamentu vybírat daně, rušit zákony ani v době míru udržovat stálou armádu; volby a jednání parlamentu mají být svobodné.

Posouvej časovou osu a sleduj, jak šly události po sobě:

1642 občanská válka
1649 poprava Karla I.
1653 Cromwell lordem protektorem
1660 restaurace Stuartovců
1679 Habeas corpus
1689 Bill of Rights

Roztřiď, kdo stál na čí straně:

Proč se revoluci z roku 1688 říká „slavná“?

Proběhla téměř bez krveprolití. Parlament pozval Viléma Oranžského, Jakub II. utekl a nový panovník přijal podmínky parlamentu. Moc krále byla omezena bez občanské války.

Proč je Bill of Rights začátkem konstituční monarchie?

Král dál vládl, ale jeho moc už byla omezena zákonem: o daních, zákonech a armádě rozhodoval spolu s parlamentem. Monarchie s mocí omezenou zákony = konstituční monarchie.

✗Cromwell po popravě krále obnovil monarchii a sám se stal králem.

✓Cromwell vyhlásil republiku a vládl jako lord protektor; korunu odmítl.

Monarchie byla obnovena až po jeho smrti, roku 1660, návratem Stuartovců.

Občanská válka (1642) → poprava Karla I. (1649) → Cromwell → restaurace (1660) → Slavná revoluce (1688) → Bill of Rights (1689) = konstituční monarchie.

💡Osvícenství a osvícený absolutismus