Svaly, vlasy, nehty, protilátky proti chřipce, hemoglobin v krvi, inzulin i trávicí enzymy – to všechno jsou bílkoviny (proteiny). Jsou nejvšestrannější molekuly v těle.
Přitom jsou všechny postavené z jediné stavebnice o 20 druzích dílků. Jak je možné, že z nich vznikne tolik různých věcí?
Z 26 písmen abecedy složíš všechna slova češtiny. Z 20 kódovaných aminokyselin příroda skládá všechny bílkoviny. O tom, co bílkovina dělá, rozhoduje pořadí aminokyselin – jako pořadí písmen ve slově.
Spoj bílkovinu s funkcí – otoč kartu.
Látka, kterou enzym zpracovává (substrát), zapadne do aktivního místa jako klíč do zámku. Proto je každý enzym specifický – pracuje jen se „svým“ substrátem.
Peptidové vazby jsou pevné kovalentní vazby. Teplo trhá hlavně slabší vodíkové můstky a další interakce, které drží tvar.
Bez enzymů by trávení i další reakce v těle probíhaly nepředstavitelně pomalu. Enzymy je urychlují mnohamilionkrát. Prací prášky, výroba sýra a piva, testy na cukrovku – i tam pracují enzymy.
Abychom pochopili, jak fungují, musíme nejdřív vědět, jak je postavená každá bílkovina.
| Úroveň | Co popisuje | Co ji drží |
|---|---|---|
| primární | pořadí aminokyselin | peptidové vazby |
| sekundární | α-šroubovice, β-skládaný list | vodíkové můstky |
| terciární | prostorové složení řetězce | disulfidové můstky, iontové, hydrofobní interakce |
| kvartérní | spojení více řetězců | stejné slabé interakce |
Enzym neposouvá rovnováhu a nemění energii reakce – jen ji urychlí.
Roztřiď podmínky podle toho, jestli aktivitu enzymu v těle typicky zvýší, nebo sníží.
Enzymy právě umožňují rychlé reakce při mírných 37 °C. Vyšší teplota by je naopak zničila.