Kdybys potkal člověka z doby Karla IV., rozuměl bys mu jen napůl. Řekl by třeba kuoň místo kůň nebo múka místo mouka. Čeština se během tisíce let hodně změnila.
K čemu to je? Dějiny jazyka vysvětlují, proč dnes píšeme tak, jak píšeme. A začátky českého písemnictví jsou častou otázkou u maturity.
Roku 863 přicházejí na Velkou Moravu bratři Konstantin (později zvaný Cyril) a Metoděj z Byzance. Přinášejí staroslověnštinu a hlaholici. Poprvé se Slované mohou modlit a číst ve vlastním jazyce.
Po pádu Velké Moravy ale v českých zemích převládne latina. Česky se zatím nepíše souvislý text – jen jednotlivá slova.
V zakládací listině litoměřické kapituly (1057) jsou česká jména a slova. Připsaná česká věta z počátku 13. století na téže listině bývá uváděna jako nejstarší dochovaná česká věta.
Nejstarší česká duchovní píseň je Hospodine, pomiluj ny. Na počátku 14. století vzniká první česky psaná veršovaná kronika – Dalimilova kronika.
Projdi časovou osu. Zkus si u každé události říct, proč je pro češtinu důležitá.
Cyrilice se jmenuje po Konstantinovi (Cyrilovi), ale vznikla později v Bulharsku. Konstantinovým písmem je hlaholice.
Jazyk se mění pomalu, ale pořád. Babička možná říká ouřad, ty úřad. Za stovky let se nahromadí tolik malých změn, že staročeský text zní skoro jako jiný jazyk.
K čemu to je? Hláskové změny vysvětlují, proč máme ů s kroužkem, proč se v obecné češtině říká bejt a mlíko. A v testu se na ně ptají.
Jak si to zapamatovat: mono = jeden, di = dva. Monoftongizace dělá z dvojhlásky jednu hlásku, diftongizace z jedné hlásky dvojhlásku.
Přečti staročeské slovo, zkus odhadnout dnešní podobu a změnu. Pak otoč kartu.
Z ú (jedna hláska) vzniklo ou (dvojhláska). Dvojhláska vznikla → diftongizace. Monoftongizace je opačný směr: uo → ů.