📜 Počátky češtiny a hláskové změny

Příběhem

O čem to je

Kdybys potkal člověka z doby Karla IV., rozuměl bys mu jen napůl. Řekl by třeba kuoň místo kůň nebo múka místo mouka. Čeština se během tisíce let hodně změnila.

K čemu to je? Dějiny jazyka vysvětlují, proč dnes píšeme tak, jak píšeme. A začátky českého písemnictví jsou častou otázkou u maturity.

PísemnictvíVšechny texty, které v nějakém jazyce vznikly – od listin po básně.kroniky, písně, listiny
StaroslověnštinaNejstarší spisovný slovanský jazyk. Vytvořili ho Konstantin a Metoděj pro bohoslužby.jazyk velkomoravských bohoslužeb
HlaholiceNejstarší slovanské písmo, které vytvořil Konstantin. Pozdější cyrilice vznikla až v Bulharsku.Ⰰ, Ⰱ, Ⰲ – první písmena hlaholice

Velká Morava

Roku 863 přicházejí na Velkou Moravu bratři Konstantin (později zvaný Cyril) a Metoděj z Byzance. Přinášejí staroslověnštinu a hlaholici. Poprvé se Slované mohou modlit a číst ve vlastním jazyce.

Po pádu Velké Moravy ale v českých zemích převládne latina. Česky se zatím nepíše souvislý text – jen jednotlivá slova.

První česká slova

GlosaVpisek mezi řádky nebo na okraji latinského textu, kterým si písař vysvětlil slovo česky.nad latinským slovem připsaný český překlad

V zakládací listině litoměřické kapituly (1057) jsou česká jména a slova. Připsaná česká věta z počátku 13. století na téže listině bývá uváděna jako nejstarší dochovaná česká věta.

Nejstarší česká duchovní píseň je Hospodine, pomiluj ny. Na počátku 14. století vzniká první česky psaná veršovaná kronika – Dalimilova kronika.

Vyzkoušej si to

Projdi časovou osu. Zkus si u každé události říct, proč je pro češtinu důležitá.

  • 863 Cyrilometodějská mise
  • 1057 Zakládací listina litoměřické kapituly
  • 1310 Dalimilova kronika (zhruba)
  • 1406 O pravopise českém (zhruba)
  • 1579 Kralická bible (začátek vydávání)
Proč psali staří písaři česká slova jen jako glosy?
Úředním a učeným jazykem byla latina. Česky si písař jen připsal vysvětlení k latinskému slovu – souvislé české texty přišly až později.
Která písemnost je starší: Dalimilova kronika, nebo zakládací listina litoměřické kapituly?
Listina je z roku 1057, Dalimilova kronika ze začátku 14. století (asi 1310). Starší je tedy listina.
✗Konstantin vytvořil cyrilici.
✓Konstantin vytvořil hlaholici.

Cyrilice se jmenuje po Konstantinovi (Cyrilovi), ale vznikla později v Bulharsku. Konstantinovým písmem je hlaholice.

863 – Konstantin a Metoděj: staroslověnština a hlaholice. Pak latina, česky jen glosy a slova (listina litoměřické kapituly 1057). Nejstarší píseň: Hospodine, pomiluj ny. První česká veršovaná kronika: Dalimilova.

Hláskové změny

O čem to je

Jazyk se mění pomalu, ale pořád. Babička možná říká ouřad, ty úřad. Za stovky let se nahromadí tolik malých změn, že staročeský text zní skoro jako jiný jazyk.

K čemu to je? Hláskové změny vysvětlují, proč máme ů s kroužkem, proč se v obecné češtině říká bejt a mlíko. A v testu se na ně ptají.

Pojmy

HláskaNejmenší zvuk řeči.[k], [ů], [ň]
Dvojhláska (diftong)Dvě samohlásky vyslovené v jedné slabice.ou v mouka
Měkká souhláskaJedna ze souhlásek ž, š, č, ř, c, j, ď, ť, ň. Dnes po nich píšeme měkké i.duša – š je měkká
StaročeštinaČeština zhruba do konce 15. století.kuoň, biely, múka

Změny jedna po druhé

Ztráta jerů (10. století): zanikly velmi krátké samohlásky (jery). dьnь → den.
Přehláska: po měkké souhlásce se ’a změnilo v ě/e a ’u v i. duša → duše, ľud → lid.
Monoftongizace (zánik dvojhlásky): ie → í, uo → ů. biely → bílý, kuoň → kůň. Kroužek nad ů je pozůstatek o.
Diftongizace (vznik dvojhlásky): ú → ou. múka → mouka. V obecné češtině také ý → ej: být → bejt.
Úžení: é → í. mléko → mlíko (dnes jen v obecné češtině).

Jak si to zapamatovat: mono = jeden, di = dva. Monoftongizace dělá z dvojhlásky jednu hlásku, diftongizace z jedné hlásky dvojhlásku.

Vyzkoušej si to

Přečti staročeské slovo, zkus odhadnout dnešní podobu a změnu. Pak otoč kartu.

  • duša – duše (přehláska)
  • kuoň – kůň (monoftongizace uo > ů)
  • múka – mouka (diftongizace ú > ou)
  • biela – bílá (monoftongizace ie > í)
  • ľud – lid (přehláska ’u > i)
Jaká změna proměnila múka na mouka?
Z jedné dlouhé samohlásky ú vznikla dvojhláska ou. Vznik dvojhlásky = diftongizace.
Proč píšeme kůň s kroužkem?
Staročesky se říkalo kuoň s dvojhláskou uo. Monoftongizací vzniklo dlouhé ú, ale písaři zachovali stopu po o – kroužek. Proto ů.
✗múka → mouka je monoftongizace.
✓Je to diftongizace.

Z ú (jedna hláska) vzniklo ou (dvojhláska). Dvojhláska vznikla → diftongizace. Monoftongizace je opačný směr: uo → ů.

Ztráta jerů (dьnь → den), přehláska (duša → duše), monoftongizace (kuoň → kůň), diftongizace (múka → mouka), úžení (mléko → mlíko).
🖋️Od Husa po obrození