Jakub slaví 18. narozeniny. Na podzim poprvé volí do Poslanecké sněmovny, za dva roky senátora, pak prezidenta, zastupitele svého města i europoslance. Každé volby fungují trochu jinak.
Volby jsou hlavní způsob, jak v demokracii ovlivníš, kdo bude rozhodovat o školách, daních nebo silnicích. Když víš, jak fungují, tvůj hlas má větší váhu – víš, co volíš a co se s ním stane.
Porovnej, kolik členů mají jednotlivé orgány. Pak zkus počty zakrýt a zopakovat zpaměti.
Volby jsou vždy všeobecné (volí všichni dospělí občané), rovné (každý hlas má stejnou váhu), přímé (volíme zástupce sami, ne přes prostředníky) a tajné (nikdo nesmí zjistit, jak jsem volil).
Sněmovna se volí poměrným systémem, kde se mandáty dělí mezi strany. Senát se volí většinovým systémem po osobách.
V Česku se volí do pěti různých orgánů. Každé volby mají vlastní pravidla: kolik lidí se volí, na jak dlouho, od kolika let lze kandidovat a jakým systémem se počítají hlasy.
Tahle čísla se často objevují v testech i u maturity. Hlavně ale vysvětlují, proč třeba Senát nikdy nemění všechny senátory najednou.
| volby | kolik členů | na jak dlouho | kandidovat od | systém |
|---|---|---|---|---|
| Poslanecká sněmovna | 200 | 4 roky | 21 let | poměrný, 14 krajů |
| Senát | 81 | 6 let, třetina se volí každé 2 roky | 40 let | většinový, 2 kola |
| Prezident | 1 | 5 let, nejvýš 2× po sobě | 40 let | přímá volba, většinový, 2 kola |
| Zastupitelstvo obce a kraje | podle velikosti | 4 roky | 18 let | poměrný |
| Evropský parlament | 21 za ČR | 5 let | 21 let | poměrný |
Roztřiď volby podle systému. Ptej se: volím stranu (kandidátku), nebo jednoho konkrétního člověka?
Prezidenta dříve volil Parlament. Od roku 2013 ho volí přímo občané.
Aktivní (volit) a pasivní (být zvolen) volební právo mají jiné věkové hranice. Od 18 lze kandidovat jen do zastupitelstev obcí a krajů.