⚖️ Ústava ČR a dělba moci

Tři moci

O čem to je

Představ si fotbalový zápas, kde jeden člověk píše pravidla, sám hraje a sám i píská. Asi by vždycky vyhrál. Proto mají pravidla, hráči a rozhodčí každý jinou roli.

Ve státě je to stejné. Kdyby jeden člověk zákony psal, prováděl i soudil, mohl by moc snadno zneužít. Proto je moc rozdělená. Jak přesně, stanoví Ústava ČR. Když tomu rozumíš, víš, kdo za co ve státě odpovídá.

Nové pojmy

ÚstavaNejdůležitější zákon státu. Určuje, jak je stát uspořádán, kdo má jakou moc a jaká práva mají lidé. Ostatní zákony s ní musí být v souladu.Ústava ČR říká, že Parlament má dvě komory.
Dělba mociRozdělení státní moci na tři části, které se navzájem hlídají. Myšlenku popsal francouzský myslitel Montesquieu v díle O duchu zákonů (1748).Parlament nesmí soudit, soudce nesmí psát zákony.

Tři moci ve státě

Zákonodárná mocTvoří zákony. V ČR ji má Parlament, který má dvě komory: Poslaneckou sněmovnu (200 poslanců) a Senát (81 senátorů).Parlament schválí zákon o minimální mzdě.
Výkonná mocProvádí zákony a řídí stát každý den. V ČR ji má vláda (premiér a ministři, pod nimi ministerstva) a prezident.Ministerstvo školství podle zákona rozdělí peníze školám.
Soudní mocRozhoduje spory a trestné činy podle zákonů. Mají ji nezávislé soudy – od okresních až po Nejvyšší soud. Zvláštní místo má Ústavní soud, který hlídá, aby zákony neodporovaly ústavě.Soud rozhodne, kdo má pravdu ve sporu o dědictví.

Vyzkoušej si to

Zařaď každý orgán ke správné moci. Zeptej se: tvoří zákony, provádí je, nebo podle nich soudí?

Jak se moci hlídají

  • Vláda odpovídá Poslanecké sněmovně. Sněmovna jí vyslovuje důvěru – a může jí ji vzít (vyslovit nedůvěru). Pak vláda končí.
  • Předsedu vlády jmenuje prezident.
  • Prezident může zákon vrátit (veto), Sněmovna ho ale může přehlasovat.
  • Ústavní soud může zrušit zákon, který odporuje ústavě. Má 15 soudců jmenovaných na 10 let, sídlí v Brně.
Poslanci chtějí, aby jeden konkrétní obžalovaný šel do vězení, a schválí o tom zákon. Proč to nejde?
O vině rozhoduje soudní moc, ne zákonodárná. Parlament smí psát obecná pravidla, ale soudit konkrétní lidi mohou jen nezávislé soudy. To je dělba moci.
Komu je odpovědná vláda ČR a co to znamená?
Poslanecké sněmovně. Vláda musí získat její důvěru. Když Sněmovna vysloví vládě nedůvěru, vláda musí podat demisi (odstoupit).

Ústava ČR

Ústava ČR byla přijata 16. 12. 1992 a platí od 1. 1. 1993, kdy vznikla samostatná Česká republika. Spolu s Listinou základních práv a svobod (popisuje práva lidí) tvoří jádro ústavního pořádku.

✗Prezident patří k zákonodárné moci, protože zákony podepisuje.
✓Prezident patří k výkonné moci.

Podpis je jen kontrola na konci cesty zákona. Zákony tvoří Parlament. Ústava řadí prezidenta i vládu do moci výkonné.

Zákonodárná moc (Parlament) zákony tvoří, výkonná (vláda, prezident) je provádí, soudní (soudy) podle nich rozhoduje. Moci se hlídají, aby nikdo nemohl moc zneužít.

Cesta zákona

O čem to je

Vláda chce, aby se ve školách zavedla nová pravidla. Nestačí, že to ministr řekne. Návrh musí projít dlouhou cestou, na které ho několik orgánů zkontroluje.

Ta cesta je záměrně složitá: nikdo nemůže prosadit zákon sám. Když ji znáš, rozumíš zprávám typu „Senát vrátil zákon Sněmovně“ nebo „prezident zákon vetoval“.

Nové pojmy

ZákonPravidlo, které platí pro všechny a schvaluje ho Parlament.Zákon o silničním provozu.
Parlament ČROrgán, který schvaluje zákony. Má dvě komory: Poslaneckou sněmovnu (200 poslanců) a Senát (81 senátorů).Poslanci zasedají ve Sněmovní ulici v Praze.
ČteníJedno projednání návrhu zákona ve Sněmovně. Běžný návrh má tři čtení: seznámení, úpravy, závěrečné hlasování.Ve 2. čtení poslanci navrhují změny.
VetoOdmítnutí a vrácení zákona. Prezidentovo veto je odkladné – Sněmovna ho může přehlasovat.Prezident nepodepíše zákon a vrátí ho.
Nadpoloviční většina všech poslancůVíc než polovina z celých 200, tedy alespoň 101 – bez ohledu na to, kolik jich zrovna sedí v sále.I když je přítomno 150 poslanců, k přehlasování veta je potřeba 101 hlasů.

Cesta běžného zákona krok za krokem

Návrh podá vláda, skupina poslanců, Senát nebo kraj.
Poslanecká sněmovna návrh projedná ve třech čteních a schválí.
Senát má 30 dní: zákon schválí, zamítne, nebo vrátí s pozměňovacími návrhy. Když nic neudělá, platí, že zákon schválil.
Když ho Senát zamítne, může ho Sněmovna přesto prosadit hlasy 101 poslanců.
Prezident má 15 dní: zákon podepíše, nebo ho vrátí (veto).
Veto může Sněmovna přehlasovat opět 101 hlasy.
Zákon se vyhlásí ve Sbírce zákonů.

Vyzkoušej si to

Doplň správnou hodnotu a ověř si, že víš, kdo má na zákon kolik času.

Sněmovna schválí zákon, Senát ho zamítne. Je konec?
Ne. Zákon se vrátí do Sněmovny. Když pro něj znovu zvedne ruku aspoň 101 poslanců (nadpoloviční většina všech 200), jde zákon dál k prezidentovi.
Prezident vrátí zákon. Při hlasování je v sále 160 poslanců a pro je 90. Prošel zákon?
Neprošel. K přehlasování veta je potřeba nadpoloviční většina všech poslanců, tedy 101 – ne většina přítomných.

Ústavní zákon: přísnější pravidla

Ústavu lze měnit jen ústavním zákonem. Ten potřebuje souhlas 3/5 všech poslanců (120) a 3/5 přítomných senátorů. Prezident ho vetovat nemůže. Ústava ČR byla přijata 16. 12. 1992 a platí od 1. 1. 1993.

Celá cesta ukazuje dělbu moci (Montesquieu, O duchu zákonů, 1748): zákonodárná moc (Parlament) zákony tvoří, výkonná (vláda, která odpovídá Sněmovně, a prezident) je provádí, soudní (soudy, Ústavní soud s 15 soudci v Brně) podle nich rozhoduje.

✗Prezident může zákon vetovat a tím ho definitivně zastavit.
✓Veto je jen odkladné: Sněmovna ho přehlasuje 101 hlasy.

Prezident nemá mít poslední slovo nad volenými zástupci. Veto jim dává jen čas a důvod zákon znovu zvážit.

Běžný zákon: Sněmovna (3 čtení) → Senát (30 dní) → prezident (15 dní) → Sbírka zákonů. Zamítnutí Senátu i veto přehlasuje 101 poslanců. Ústavní zákon: 3/5 poslanců (120) a 3/5 přítomných senátorů, bez veta.
💭Politické ideologie📮Volby v ČR