🌾 Zemědělství a výživa

Dva světy

O čem to je

Nizozemský farmář ve skleníku řízeném počítačem sklidí z hektaru několikanásobně víc rajčat než rolník v Africe, který obdělává políčko motykou. Oba jsou zemědělci – ale žijí ve dvou různých světech.

Zemědělství živí celé lidstvo. Pochopíš, proč se liší, kde co roste a proč lidé hladovějí, i když se vyrábí dost jídla.

Nové pojmy

VýnosKolik se sklidí z jednoho hektaru (ha) pole. 1 ha = 100 × 100 m.Pšenice v Česku asi 6 tun z hektaru.
VstupyVšechno, co farmář do výroby vloží: práce, stroje, hnojiva, postřiky, zavlažování, peníze.Traktor a umělé hnojivo jsou vstupy.
Intenzivní zemědělstvíHodně vstupů na malé ploše → vysoké výnosy.Skleníky v Nizozemsku.
Extenzivní zemědělstvíMálo vstupů, hodně půdy → nízké výnosy z hektaru.Pastva stád na stepích Mongolska.

Krok 1: Porovnání

IntenzivníExtenzivní
vstupyhnojiva, stroje, zavlažovánímálo, hodně půdy
výnos z havysokýnízký
příkladNizozemskopastevectví v Mongolsku

Krok 2: Pro koho se pěstuje

  • Samozásobitelské zemědělství – rodina pěstuje hlavně pro sebe (chudé země).
  • Tržní zemědělství – vyrábí se na prodej (vyspělé země).
  • Plantáž – velký podnik v tropech, který pěstuje jednu tržní plodinu na vývoz (káva, banány, kakao).
  • Kočovné pastevectví – lidé se stády putují za pastvou (Sahel, Mongolsko).

Krok 3: Stinné stránky

MonokulturaPěstování jedné plodiny na velké ploše, často rok co rok.Lány řepky nebo kukuřice.

Intenzivní zemědělství a monokultury přinášejí erozi půdy, znečištění vod hnojivy a postřiky, úbytek druhů (biodiverzity) a velkou spotřebu vody.

Řešené příklady

Jak je možné, že malé Nizozemsko je jedním z největších vývozců potravin na světě?
Hospodaří velmi intenzivně: skleníky, moderní technologie, výzkum, vysoké výnosy. Navíc má obří přístav Rotterdam pro vývoz.
Proč monokultury zvyšují riziko škůdců?
Škůdce, který má rád jednu plodinu, najde na obřím poli nekonečně potravy a rychle se rozmnoží. Ve smíšené krajině by se šířil pomaleji.
✗Lidé hladovějí, protože se na světě nevyrobí dost jídla.
✓Jídla se vyrobí dost. Hlad způsobuje hlavně chudoba, války a nerovné rozdělení.

Hladový člověk si jídlo nemůže koupit nebo k němu kvůli válce nemá přístup. Část jídla se zároveň vyhodí nebo zkrmí.

Intenzivní = hodně vstupů, vysoké výnosy. Extenzivní = málo vstupů, hodně půdy. Monokultury zvyšují riziko eroze a škůdců. Hlad je problém chudoby a rozdělení, ne nedostatku jídla.

Kde co roste

O čem to je

Ranní káva z Brazílie, banán z Ekvádoru, čokoláda z kakaa z Ghany a chleba z české pšenice. Každá plodina potřebuje jiné podnebí, a proto roste jinde.

Když znáš podnebí, odhadneš, co se kde pěstuje – a pochopíš, proč obchodujeme se vzdálenými zeměmi.

Nové pojmy

Podnebný pásŠiroký pruh kolem Země s podobným podnebím. Tropy (horko celý rok), subtropy (horké léto, mírná zima), mírný pás (čtyři roční období).Česko je v mírném pásu.
MonzunVítr, který v létě přináší z oceánu vydatné deště a v zimě fouká suchý z pevniny.Monzunová Asie: Indie, Bangladéš, jih Číny.
Intenzivní a extenzivní zemědělstvíIntenzivní: hodně hnojiv, strojů a práce na malé ploše, vysoké výnosy. Extenzivní: málo vstupů, hodně půdy, nízké výnosy.Nizozemské skleníky × pastva v Mongolsku.

Vyzkoušej si to

Roztřiď plodiny. Ptej se: snese mráz? Potřebuje horko celý rok?

Hlavní plodiny světa

  • Rýže – monzunová Asie (potřebuje hodně vody, pole se zaplavují).
  • Pšenice – mírný pás (Ukrajina, USA, Kanada, Francie).
  • Kukuřice – pochází z Ameriky, dnes hlavně USA, Čína, Brazílie.
  • Kakao – západní Afrika (Pobřeží slonoviny, Ghana).
  • Káva – tropy (Brazílie, Vietnam, Kolumbie).

Zelená revoluce

V 60. letech přinesly nové výnosné odrůdy obilí, hnojiva a zavlažování v Asii prudký růst výnosů. Indie se tak dokázala sama uživit. Nevýhodou byla vyšší spotřeba vody a chemie.

Velké tržní plodiny v tropech se často pěstují na plantážích jako monokultura (jedna plodina na velké ploše). Kočovní pastevci v suchých oblastech se stády putují za pastvou.

Řešené příklady

Proč se kakao nepěstuje v Česku?
Kakaovník potřebuje stálé horko a vlhko celý rok a nesnese chlad. Česko má mrazivé zimy – kakao roste jen v tropech.
Proč se rýže pěstuje hlavně v jižní a východní Asii?
Rýže potřebuje teplo a hodně vody. Monzun tam v létě přináší vydatné deště, kterými se pole zaplaví.
✗Olivovník je tropická plodina, protože potřebuje teplo.
✓Olivovník je subtropický – potřebuje horké suché léto a mírnou zimu.

Olivovníku stačí středomořské podnebí. Ve stálém vlhkém horku tropů by se mu nedařilo.

Rýže = monzunová Asie, pšenice = mírný pás, kukuřice = Amerika, kakao a káva = tropy, olivy a citrusy = subtropy. Zelená revoluce zvýšila výnosy v Asii.
🏙️Urbanizace⚡Průmysl a energetika