Představ si Prahu před sto lety: lidé z venkova se hrnuli do továren a město rostlo. Po roce 2000 si mnoho Pražanů postavilo dům za městem. A dnes se do opravených čtvrtí jako Karlín zase stěhují mladí lidé. Město prochází fázemi – jako živý organismus.
Když fáze znáš, chápeš, proč rostou kolony aut kolem měst, proč zdražují byty v centru a proč v Africe rostou slumy.
Klepej na fáze a představ si, co se v nich děje s domy, lidmi a dopravou.
Vyspělé země prošly všemi fázemi. Rozvojové jsou hlavně v první: města rychle rostou přílivem lidí z venkova a vznikají slumy (chudinské čtvrti, v Brazílii favely).
Rozdíl je v tom, kam lidé jdou: do okolí téhož města, nebo úplně pryč z městské oblasti.
Tokio, Šanghaj, Dillí – města s desítkami milionů lidí. Porúří v Německu, kde jedno město plynule přechází v druhé. Pás měst od Bostonu po Washington. Na takové obří útvary máme přesné názvy.
Ukážeme si čísla, která ukazují, jak se svět „změšťuje“, a pojmy, kterými se městské útvary popisují.
Prohlédni si graf. Kolem roku 2007 překročil podíl lidí ve městech 50 % – poprvé v dějinách.
Nejrychleji dnes urbanizace probíhá v rozvojových zemích Afriky a Asie.
| Pojem | Význam | Příklad |
|---|---|---|
| aglomerace | město + zázemí propojené dojížďkou | Praha s okolím |
| konurbace | srůstání několika rovnocenných měst | Porúří (Essen, Dortmund…) |
| megalopole | pás aglomerací | BosWash (Boston–Washington) |
| megaměsto | aglomerace nad 10 mil. obyv. | Tokio, Dillí |
Aglomerace má jedno dominantní jádro, konurbace má jader víc a rovnocenných.