Tvoje prababička měla možná šest sourozenců, z nichž dva zemřeli jako malé děti. Babička měla tři sourozence. Ty máš jednoho, nebo žádného. Takhle se během sto let změnila skoro každá evropská rodina.
Stejnou cestou dnes procházejí země Afriky a Asie. Geografové jí říkají demografický přechod. Když ho pochopíš, vysvětlíš, proč Afrika rychle roste a Evropa stárne.
Klíčové je pořadí: úmrtnost klesne dřív než porodnost. Mezi tím se rodí hodně dětí a skoro všechny přežijí – proto populace roste nejrychleji.
Dřív hodně dětí umíralo. Dnes díky očkování a hygieně přežijí – porodnost se ale přizpůsobuje až s odstupem.
Ministerstvo plánuje, kolik bude za 20 let potřeba škol a kolik domovů pro seniory. Na to potřebuje čísla – a umět je číst. Naučíš se hlavní demografické ukazatele a věkovou pyramidu.
Z pár čísel pak poznáš, jestli populace roste, stárne, nebo ubývá.
| Ukazatel | Význam |
|---|---|
| porodnost (‰) | živě narození na 1 000 obyv. za rok |
| úmrtnost (‰) | zemřelí na 1 000 obyv. za rok |
| úhrnná plodnost | průměrný počet dětí na ženu |
| naděje dožití | průměrný očekávaný věk při narození |
Prohlédni si graf. Které dva státy výrazně vyčnívají? Kolik lidí z 8 miliard žije jen v nich?
Od roku 2023 má nejvíc obyvatel Indie, předběhla Čínu. Nejvyšší plodnost má subsaharská Afrika. Tyto změny vysvětluje demografický přechod: úmrtnost klesá dřív než porodnost, proto populace nějakou dobu prudce roste.
Část dětí zemře před dospělostí a chlapců se rodí o trochu víc než dívek. Těch 0,1 to vyrovnává.