Proč někdo opustí domov, rodinu a jazyk a odjede jinam? Možná doma zuří válka. Možná tam není práce. A možná ho láká vyšší plat nebo dobrá univerzita v cizině. Většinou je to kombinace obojího.
Stěhování lidí mění státy: kde lidé ubývají, kde přibývají, kdo pracuje v továrnách i kdo pečuje o seniory. Proto je migrace jedním z hlavních témat současného světa.
Roztřiď faktory. Ptej se: je to důvod odejít (push), nebo důvod přijít (pull)?
V rozvojových zemích je nejsilnější vnitřní migrace z venkova do měst. V Česku jsou nejpočetnější skupinou cizinců Ukrajinci.
Pojem uprchlík přesně vymezuje mezinárodní právo (Ženevská úmluva z roku 1951) a uprchlíkům dává zvláštní ochranu.
Student na Erasmu, rodina utíkající před válkou, Slovák dojíždějící do Brna a pracovník na sezónní sklizni jahod ve Španělsku. Všichni se pohybují – ale každý jinak.
Ukážeme si, jak migraci třídit, jak ji spočítat a kdo je podle práva uprchlík.
| Hledisko | Typy |
|---|---|
| hranice | vnitřní × mezinárodní |
| dobrovolnost | dobrovolná × nucená (uprchlíci) |
| doba | trvalá × dočasná × sezonní |
| denní pohyb | dojížďka za prací a do škol |
Proč lidé odcházejí? Některé věci je tlačí z domova (push: válka, chudoba), jiné táhnou jinam (pull: práce, bezpečí). Zdrojové zemi pak chybí lidé (odliv mozků), ale dostává remitence – peníze posílané domů.
Saldo má ukázat, o kolik lidí v zemi stěhováním přibylo. Proto začínáme těmi, kdo přišli.