🎻 Národní obrození: vrchol

Autoři

O čem to je

Když hraje česká hymna, stojíš. Víš ale, že to byla původně písnička z veselé divadelní hry o pražských ševcích? Pochází z vrcholného období národního obrození – z doby, kdy čeština znovu „rozkvetla“.

Na začátku obrození se jen dokazovalo, že čeština má hodnotu. Teď, ve 20.–40. letech 19. století, v ní konečně vznikají básně, divadelní hry a velké vědecké knihy. Projdeme si autory jednoho po druhém.

Nové pojmy

Národní obrozeníHnutí konce 18. a první poloviny 19. století, které zachránilo a rozvinulo český jazyk a národní vědomí. Vrcholná fáze je asi 1830–1848.Předtím Dobrovský jazyk popsal a Jungmann rozvinul.
Slovanská vzájemnostMyšlenka, že všichni Slované (Češi, Slováci, Rusové, Poláci, Srbové…) jsou jako jeden velký národ a mají si pomáhat a číst navzájem svou literaturu.Malý český národ se cítil silnější jako součást „velké slovanské rodiny“.
SonetBáseň o přesně 14 verších (řádcích) ve slokách 4 + 4 + 3 + 3.Slávy dcera je složená ze stovek sonetů.
Lidová píseňPíseň, kterou nesložil známý autor; lidé si ji předávali zpěvem z generace na generaci.„Holka modrooká, nesedávej u potoka.“
Ohlasová poezieBásně, které napsal konkrétní autor, ale napodobují lidovou píseň – její jazyk, rytmus a témata. Jsou to „ohlasy“ lidové poezie.Čelakovský: Ohlas písní českých.

Básníci

Ján Kollár – Slovák, který psal česky. Jeho skladba Slávy dcera (1824, rozšířená 1832) je složená ze sonetů. Básník putuje slovanskými zeměmi, oplakává Slovany, kteří zanikli nebo byli poněmčeni, a opěvuje svou milou Mínu. Hlásá slovanskou vzájemnost.

František Ladislav Čelakovský – autor ohlasové poezie: Ohlas písní ruských, Ohlas písní českých. Napsal i sbírku krátkých mudrosloví Růže stolistá.

Vědci

Pavel Josef Šafařík – Slovanské starožitnosti, vědecké dílo o nejstarších dějinách Slovanů. František Palacký – Dějiny národu českého v Čechách a v Moravě; říká se mu „Otec národa“.

Dramatici

DramaDivadelní hra. Děj se odehrává v rozhovorech postav na jevišti.Fidlovačka.

Josef Kajetán Tyl – Fidlovačka, Strakonický dudák, Jan Hus. Václav Kliment Klicpera – veselohry Zlý jelen, Hadrián z Římsů.

Vyzkoušej si to

Ke každému jménu si řekni dílo a pak kartu otoč.

  • Ján Kollár – Slávy dcera (1824) – sonety, slovanská vzájemnost
  • F. L. Čelakovský – Ohlas písní ruských, Ohlas písní českých, Růže stolistá
  • P. J. Šafařík – Slovanské starožitnosti
  • František Palacký – Dějiny národu českého v Čechách a v Moravě
  • J. K. Tyl – Fidlovačka, Strakonický dudák, Jan Hus
  • V. K. Klicpera – veselohry Zlý jelen, Hadrián z Římsů
Čelakovský napíše báseň o dívce, která čeká na milého u studánky, jednoduchým jazykem jako lidová píseň. Jak se tomu říká?
Autor je známý (Čelakovský), ale napodobuje lidovou píseň → ohlasová poezie.
Proč Slovák Kollár psal česky?
Krok 1: Slovenští evangelíci (luteráni) tradičně psali češtinou – jazykem Bible kralické. Spisovnou slovenštinu, kterou přijali všichni, uzákonil až Ľudovít Štúr ve 40. letech 19. století. Krok 2: Kollár věřil ve slovanskou vzájemnost – Češi a Slováci pro něj byli jeden kmen. Krok 3: Psal tedy jazykem, který měl delší literární tradici – češtinou.
✗Ohlasová poezie = sbírka skutečných lidových písní.
✓Ohlasová poezie jsou umělé básně známého autora, které lidové písně jen napodobují.

Skutečné lidové písně sbíral třeba Erben. Čelakovský psal vlastní básně „v lidovém stylu“.

Kollár = Slávy dcera, sonety, slovanská vzájemnost. Čelakovský = ohlasy. Šafařík a Palacký = věda. Tyl a Klicpera = divadlo.

Přes divadlo

O čem to je

V první polovině 19. století uměla číst jen část lidí a knihy byly drahé. Jak tedy oslovit švadlenu, ševce nebo sedláka? Přes divadlo. Do hlediště mohl přijít kdokoli – a slyšel tam svou mateřštinu.

Divadlo bylo pro obrozence nejrychlejší cestou k lidem. Z jedné obrozenecké hry máme dokonce hymnu. Tady uvidíš, jak to fungovalo a kdo hry psal.

Nové pojmy

Národní obrozeníSnaha konce 18. a 1. poloviny 19. století zachránit češtinu před poněmčením a probudit v lidech hrdost na národ.Vrchol: 30. a 40. léta 19. století.
VlastenectvíLáska ke své vlasti a národu.Píseň „Kde domov můj“ oslavuje krásu české země.
Fraška a veselohraVeselohra (komedie) je veselá hra s dobrým koncem. Fraška je krátká, hodně jednoduchá veselohra plná záměn a legrace.Klicperův Zlý jelen.
Dramatická báchorkaDivadelní hra s pohádkovými prvky – vystupují v ní víly, kouzla, nadpřirozené bytosti.Tylův Strakonický dudák.

Jak divadlo pomohlo krok za krokem

Na pražských scénách se hrálo hlavně německy. Česká představení byla jen občas, často odpoledne.
Obrozenci psali české hry – veselé, srozumitelné, o obyčejných lidech.
Diváci, kteří nečetli knihy, slyšeli na jevišti krásnou češtinu a vlastenecké písně.
Kočovní herci (s loutkami i bez) nesli české hry i do malých měst a vesnic.
Z touhy po vlastní scéně později vzniklo Národní divadlo (otevřeno 1881, definitivně 1883).

Josef Kajetán Tyl

  • Fidlovačka (1834) – veselohra ze života pražských ševců (fidlovačka byla jejich jarní slavnost). Zazněla v ní píseň Kde domov můj, hudbu složil František Škroup. Dnes je to česká hymna.
  • Strakonický dudák (1847) – dramatická báchorka. Dudák Švanda odejde do světa za penězi a slávou, kouzelné dudy mu dají úspěch, ale málem přijde o duši. Nakonec se vrátí domů k věrné Dorotce.
  • Dále: Kutnohorští havíři (sociální drama), Jan Hus (historická hra).

V. K. Klicpera psal veselohry pro lidové publikum: Zlý jelen, Hadrián z Římsů.

Vyzkoušej si to

Roztřiď díla k autorům: Tyl (divadlo), Kollár (slovanská vzájemnost), Čelakovský (ohlasová poezie – básně napodobující lidové písně).

Proč obrozenci psali hlavně veselohry, a ne vážné tragédie?
Chtěli přilákat co nejvíc obyčejných diváků. Veselá hra o ševcích nebo sedlácích je lidem blízká a srozumitelná. Smích + čeština + vlastenecká píseň = divák odchází hrdý na svůj jazyk.
Co chtěl Tyl říct Strakonickým dudákem?
Švanda hledá štěstí ve světě, ale tam najde jen pokušení a nebezpečí. Štěstí je doma, u svých lidí. Vlastenecké poselství: neopouštěj domov kvůli penězům.
✗Píseň Kde domov můj napsal Tyl jako národní hymnu.
✓Píseň vznikla jako součást veselohry Fidlovačka (1834). Hymnou se stala až po vzniku Československa roku 1918; od roku 1993 je hymnou České republiky.

Byla to jen písnička slepého houslisty v divadelní hře. Lidem se tak zalíbila, že ji začali zpívat jako vlasteneckou.

Divadlo šířilo češtinu i mezi lidi, kteří nečetli. Tyl: Fidlovačka (Kde domov můj, hudba Škroup), Strakonický dudák (Švanda). Klicpera: veselohry.
📜Národní obrození: počátky🌹Světový romantismus