Představ si, že ve škole, na úřadě i u lékaře se smí mluvit jen německy. Česky mluví už jen babička na venkově a služebná v kuchyni. Vzdělaný člověk by se za češtinu styděl. Tak vypadaly české země na konci 18. století.
Hrstka nadšenců se rozhodla: náš jazyk nesmí zaniknout. Jejich snaze říkáme národní obrození. Že dnes čteš, píšeš a studuješ česky, je z velké části jejich zásluha.
Obrození se dělí na tři fáze. Projdi si je jednu po druhé.
Projeď si osu a ke každé události si řekni, do které fáze patří.
Roku 1817 „objevil“ Václav Hanka ve Dvoře Králové Rukopis královédvorský, o rok později se objevil Rukopis zelenohorský. Měly dokázat, že Češi měli krásnou poezii už ve středověku. Byly to padělky z 19. století. Prokázali to v 80. letech 19. století jazykovědec Jan Gebauer a T. G. Masaryk.
Jazykovědci v nich našli tvary a chyby, které by středověký písař nemohl udělat, a historici věcné nesrovnalosti. Pravost zpochybnili Gebauer a Masaryk v 80. letech 19. století.
Na pražských ulicích potkáš jména Jungmannova, Dobrovského, Krameriova. Nejsou tam náhodou: tihle lidé zachránili český jazyk, když hrozilo, že zanikne. Každý přispěl něčím jiným – jeden mluvnicí, druhý slovníkem, třetí novinami.
Tady si projdeš obrozence jednoho po druhém. Uvidíš, že obrození nebyla jen poezie – byla to hlavně obrovská práce na jazyce.
Zkus si u každého jména vybavit hlavní dílo nebo přínos. Pak otoč.
| Dobrovský | Jungmann | |
|---|---|---|
| hlavní dílo | mluvnice, dějiny jazyka | slovník, překlady |
| jazyk jeho děl | němčina, latina | čeština |
| cíl | češtinu popsat a uchovat | češtinu rozvinout pro vědu i umění |
| fáze obrození | obranná | ofenzivní |
Jeho čtenáři byli vzdělanci, kteří uměli německy. Česky začal psát vědecké texty až Jungmann a jeho generace.