📜 Národní obrození: počátky

Příběhem

O čem to je

Představ si, že ve škole, na úřadě i u lékaře se smí mluvit jen německy. Česky mluví už jen babička na venkově a služebná v kuchyni. Vzdělaný člověk by se za češtinu styděl. Tak vypadaly české země na konci 18. století.

Hrstka nadšenců se rozhodla: náš jazyk nesmí zaniknout. Jejich snaze říkáme národní obrození. Že dnes čteš, píšeš a studuješ česky, je z velké části jejich zásluha.

Nové pojmy

Národní obrozeníHnutí asi od 80. let 18. století do roku 1848. Jeho cílem bylo zachránit a rozvinout český jazyk a probudit v lidech pocit, že patří k českému národu.Obrozenci psali české mluvnice, slovníky, noviny, básně a hráli česká divadla.
Habsburská monarchieŘíše, jejíž součástí byly i české země. Vládli jí Habsburkové z Vídně a úředním jazykem byla němčina.Marie Terezie, Josef II.
Centralizace a germanizaceCentralizace = řízení všeho z jednoho centra (z Vídně). Germanizace = poněmčování – prosazování němčiny místo jiných jazyků.Josef II. zavedl němčinu jako jednotný úřední jazyk, aby se říše snáz spravovala.
Obrozenec (vlastenec)Člověk, který se zapojil do národního obrození.Josef Dobrovský, Josef Jungmann.

Příběh obrození ve třech dějstvích

Obrození se dělí na tři fáze. Projdi si je jednu po druhé.

1. fáze – obranná (asi do 1805): nejdřív dokázat, že čeština je plnohodnotný jazyk s dlouhou historií. Vědec Josef Dobrovský češtinu popsal (mluvnice, dějiny jazyka). Psal ale německy a latinsky – pro vzdělance v celé Evropě.
2. fáze – ofenzivní (útočná, asi 1805–1830): teď češtinu rozvinout, aby se v ní dalo psát o vědě i umění. Josef Jungmann sestavil obří slovník a překládal světovou literaturu.
3. fáze – vrcholná (1830–1848): čeština už „umí“ všechno. Vzniká velká literatura (Mácha), divadlo (Tyl) a politika (Palacký).

Časová osa

Projeď si osu a ke každé události si řekni, do které fáze patří.

  • 1792 Dobrovský: Dějiny české řeči a literatury
  • 1809 Zevrubná mluvnice
  • 1817 „Objev“ Rukopisu královédvorského
  • 1818 Národní muzeum
  • 1834 Jungmannův slovník (1. díl)

Podvod z lásky k národu

PadělekPředmět nebo text, který se vydává za něco, čím není – třeba za starý, i když je nový.Falešný obraz vydávaný za Picassa.

Roku 1817 „objevil“ Václav Hanka ve Dvoře Králové Rukopis královédvorský, o rok později se objevil Rukopis zelenohorský. Měly dokázat, že Češi měli krásnou poezii už ve středověku. Byly to padělky z 19. století. Prokázali to v 80. letech 19. století jazykovědec Jan Gebauer a T. G. Masaryk.

Proč psal Dobrovský o češtině německy?
Krok 1: Chtěl, aby jeho práce četli vědci v celé Evropě – ti česky neuměli. Krok 2: Čeština tehdy neměla odbornou slovní zásobu. Krok 3: Sám pochyboval, že se čeština stane jazykem vědy. → Proto psal německy a latinsky.
Do které fáze patří Jungmannův slovník (1834–1839) a proč?
Vyšel sice ve 30. letech, ale je výsledkem práce ofenzivní fáze – jeho cílem bylo rozvinout češtinu, dát jí slova pro vědu i umění. Jungmann na něm pracoval desítky let.
✗Rukopisy královédvorský a zelenohorský jsou pravé středověké památky.
✓Jsou to padělky z 19. století.

Jazykovědci v nich našli tvary a chyby, které by středověký písař nemohl udělat, a historici věcné nesrovnalosti. Pravost zpochybnili Gebauer a Masaryk v 80. letech 19. století.

Obrození: čeština ohrožena germanizací. 1. fáze obranná (Dobrovský jazyk popsal), 2. ofenzivní (Jungmann ho rozvinul), 3. vrcholná (Mácha, Tyl, Palacký). Rukopisy = padělky.

Osobnosti

O čem to je

Na pražských ulicích potkáš jména Jungmannova, Dobrovského, Krameriova. Nejsou tam náhodou: tihle lidé zachránili český jazyk, když hrozilo, že zanikne. Každý přispěl něčím jiným – jeden mluvnicí, druhý slovníkem, třetí novinami.

Tady si projdeš obrozence jednoho po druhém. Uvidíš, že obrození nebyla jen poezie – byla to hlavně obrovská práce na jazyce.

Nové pojmy

Národní obrozeníHnutí konce 18. a první poloviny 19. století, které zachraňovalo a rozvíjelo češtinu a české národní vědomí.Trvalo zhruba od 80. let 18. století do roku 1848.
GermanizacePoněmčování. Habsburská monarchie, jejíž součástí jsme byli, prosazovala němčinu jako jednotný jazyk úřadů a škol.Za Josefa II. se na gymnáziích učilo německy.
Mluvnice (gramatika)Kniha, která popisuje pravidla jazyka – jak se slova skloňují, časují, jak se tvoří věty.Dobrovského Zevrubná mluvnice jazyka českého.
AlmanachSborník textů (básní, povídek) více autorů, vydaný jako jedna kniha.Thámovy Básně v řeči vázané.

Pět osobností

  • Josef Dobrovský (1753–1829) – kněz a vědec. Napsal Dějiny české řeči a literatury a Zevrubnou mluvnici jazyka českého – obojí německy. Češtinu vědecky popsal, ale nevěřil, že bude jazykem vědy.
  • Josef Jungmann (1773–1847) – učitel a jazykovědec. Sestavil pětidílný Slovník česko-německý a přeložil Miltonův Ztracený ráj. Chtěl dokázat, že česky se dá vyjádřit cokoli.
  • Václav Matěj Kramerius (1753–1808) – nakladatel. Jeho Česká expedice vydávala lidové knížky a vlastenecké noviny. Dostal češtinu k obyčejným lidem.
  • Václav Thám – vydal almanach Básně v řeči vázané (1785), jeden z prvních pokusů o novou českou poezii.
  • Václav Hanka – „objevitel“ padělaných Rukopisů královédvorského a zelenohorského.

Vyzkoušej si to

Zkus si u každého jména vybavit hlavní dílo nebo přínos. Pak otoč.

  • Josef Dobrovský – Dějiny české řeči a literatury, Zevrubná mluvnice jazyka českého (psal německy)
  • Josef Jungmann – Slovník česko-německý (5 dílů), překlad Miltonova Ztraceného ráje
  • V. M. Kramerius – nakladatelství Česká expedice, vlastenecké noviny
  • Václav Thám – almanach Básně v řeči vázané (1785)
  • Václav Hanka – „objevitel“ padělaných Rukopisů

Dobrovský vs. Jungmann

DobrovskýJungmann
hlavní dílomluvnice, dějiny jazykaslovník, překlady
jazyk jeho dělněmčina, latinačeština
cílčeštinu popsat a uchovatčeštinu rozvinout pro vědu i umění
fáze obrozeníobrannáofenzivní
Jak pomohl češtině Kramerius, když nebyl vědec ani básník?
Vydával česky noviny a levné lidové knížky. Díky tomu se česky četlo i na venkově, mezi obyčejnými lidmi. Jazyk, který se čte, nezanikne.
Proč přeložil Jungmann zrovna Ztracený ráj?
Je to náročný, vznešený epos světové literatury. Když se dá přeložit do češtiny, je to důkaz, že čeština zvládne i nejtěžší texty. Jungmann přitom vytvářel nová slova.
✗Dobrovský psal svou mluvnici česky, aby ji četli Češi.
✓Dobrovský psal německy (a latinsky).

Jeho čtenáři byli vzdělanci, kteří uměli německy. Česky začal psát vědecké texty až Jungmann a jeho generace.

Dobrovský jazyk popsal (německy), Jungmann ho rozvinul (slovník, překlady), Kramerius ho rozšířil mezi lidi (Česká expedice, noviny). Hanka – padělané Rukopisy.