V zimě si třeš dlaně a zahřejí se. Nebo je obejmeš kolem hrnku čaje a zahřejí se taky. Dva úplně různé způsoby – a stejný výsledek. Co se vlastně v dlaních změnilo?
Odpověď vysvětluje, jak funguje topení, lednička, motor auta i proč moře v létě zůstává chladné, i když je venku horko.
Pumpička se při huštění zahřívá, protože konáš práci na vzduchu uvnitř. Když plyn stlačíš tak rychle, že teplo nestihne uniknout (adiabatický děj), roste jeho teplota hodně.
Porovnej látky v grafu. Voda má mimořádně velkou hodnotu – ohřívá se pomalu a pomalu chladne. Proto moře v létě zůstává chladné a v září je ještě teplé.
Teplo potřebné na ohřátí: Q = m · c · Δt (hmotnost × měrná tepelná kapacita × o kolik se ohřeje).
Vedením – částice předávají pohyb sousedům (lžička v horkém čaji). Prouděním – teplá kapalina nebo plyn se přesouvá (ústřední topení, teplý vzduch stoupá). Zářením – i přes vakuum (teplo ze Slunce).
Teplo je jako „převod peněz“, vnitřní energie jako „stav účtu“. Těleso teplo nemá – teplo jen přijímá nebo odevzdává.
Když do vany napustíš horkou a studenou vodu, jaká bude výsledná teplota? Kolik plynu spotřebuje bojler? Kolik energie spolkne plyn v motoru? Na to stačí dvě rovnice: zákon zachování energie pro teplo a kalorimetrická rovnice.
ΔU = W + Q. Změna vnitřní energie = práce, kterou na soustavě vykonalo okolí, + teplo, které soustava přijala. Je to zákon zachování energie.
| Situace | Znaménko |
|---|---|
| soustava teplo přijme | Q > 0 |
| soustava teplo odevzdá | Q < 0 |
| okolí plyn stlačí (koná práci na plynu) | W > 0 |
| plyn se rozepne a sám koná práci | W < 0 |
Teplo potřebné k ohřátí tělesa: Q = m · c · Δt. Když smícháš teplou a studenou vodu v izolované nádobě, teplá odevzdá přesně tolik, kolik studená přijme: Q_odevzdané = Q_přijaté. To je kalorimetrická rovnice.
Zkontroluj rovnici z příkladu na vahách: po úpravě dostaneš 3t = 120. Udělej s oběma stranami stejnou operaci (widget značí t jako x).
Prostý průměr platí jen pro stejné hmotnosti. Studené vody je 3× víc, proto výsledek leží blíž k 10 °C.
Šíření tepla: vedení (lžička v čaji), proudění (ústřední topení), záření (Slunce).
ΔU = W + Q. Q = m·c·Δt. V izolované soustavě: teplo odevzdané = teplo přijaté.