Houpačka jde tam a zpět, tam a zpět. Kyvadlo starých hodin taky. Závaží na pružině poskakuje nahoru a dolů. Struna kytary se chvěje. Všechno to je stejný typ pohybu – pohyb, který se pravidelně opakuje.
Podle kmitání se měří čas (hodiny), ladí hudební nástroje, a inženýři musí kmitání hlídat, aby se nezřítil most.
f = 1 / T.Kyvadlo s T = 2 s má f = 0,5 Hz.Sleduj cyklus závaží na pružině. V krajní poloze se zastaví a otočí – rychlost je nulová, ale pružina táhne nejsilněji (největší zrychlení). Uprostřed proletí nejrychleji.
S energií je to stejné: v krajní poloze je všechna energie polohová (napnutá pružina), uprostřed všechna pohybová. Bez tření se celková energie nemění.
Delší kyvadlo kmitá pomaleji. Ale těžší závaží na stejně dlouhé niti kmitá stejně rychle jako lehké! A u malých výchylek nezáleží ani na tom, jak moc ho rozhoupeš. Proto se kyvadla používala v hodinách.
U pružiny naopak: těžší závaží kmitá pomaleji, tužší pružina rychleji.
Rezonance pomáhá (hudební nástroje, ladění rádia), ale umí i škodit: proto se přes most nemá pochodovat do kroku – rytmus kroků by ho mohl rozkmitat.
Těžší závaží táhne Země silněji, ale je i těžší ho rozpohybovat – oba vlivy se přesně vyruší (stejně jako u volného pádu).
Hodinář chce, aby kyvadlo kmitalo přesně jednou za sekundu. Jak dlouhé ho má udělat? Automobilka navrhuje tlumiče: jak tuhé pružiny zvolit? Na to potřebuješ vzorce pro periodu – a ty se tu naučíš.
ω = 2π · f = 2π / T, jednotka rad/s. Stejná myšlenka jako úhlová rychlost u kružnice: jeden kmit = 2π rad.y = y_m · sin(ωt + φ₀). y je výchylka v čase t, φ₀ (počáteční fáze) říká, kde oscilátor byl v čase 0.
| Oscilátor | Perioda | Závisí na |
|---|---|---|
| pružinový | T = 2π √(m / k) | hmotnosti závaží a tuhosti pružiny |
| kyvadlo (malé výchylky) | T = 2π √(l / g) | délce l a tíhovém zrychlení g |
Odmocnina znamená: 4× delší kyvadlo → √4 = 2× delší perioda. 4× těžší závaží na pružině → 2× delší perioda.
Graf ukazuje periodu kyvadla (g = 10 m/s²) pro různé délky. Porovnej 0,4 m a 1,6 m: délka 4×, perioda jen 2×.
V krajní poloze je energie celá potenciální (pružnosti nebo tíhová), v rovnovážné celá kinetická. Rychlost je největší v rovnovážné poloze, zrychlení v krajní.
Ve vzorci T = 2π√(l/g) je délka pod odmocninou. Dvojnásobnou periodu dá až 4× delší kyvadlo.
y = y_m sin(ωt + φ₀), ω = 2π/T. Pružina T = 2π√(m/k), kyvadlo T = 2π√(l/g) – nezávisí na hmotnosti ani na amplitudě.