„To je kluk, který bydlí vedle nás.“ „To je film, který jsem viděl.“ Česky v obou větách říkáš který. Francouzština má ale dvě různá slova: qui a que. A pro místo a čas ještě où.
Vztažná zájmena spojí dvě krátké věty do jedné. Díky nim nemusíš opakovat podstatné jméno a mluvíš plynuleji.
| zájmeno | kdy | příklad | česky |
|---|---|---|---|
| qui | je podmětem vztažné věty, hned za ním je sloveso | le garçon qui habite ici | kluk, který tu bydlí |
| que (qu’) | je předmětem, za ním je nový podmět + sloveso | le film que j’ai vu | film, který jsem viděl |
| où | místo nebo čas | la ville où j’habite / le jour où il est né | město, kde bydlím / den, kdy se narodil |
que se před samohláskou zkracuje na qu’ (le livre qu’il lit). qui se nezkracuje nikdy (l’ami qui arrive).
qui se nikdy nezkracuje. Zkracuje se jen que → qu’.
Zahrajeme si hádanky. Popíšu věc nebo místo jednou větou a ty hádáš, co to je. V hádankách se vztažná zájmena hodí nejvíc: C’est un animal qui…, C’est une chose que…, C’est un endroit où…
V češtině se mění tvar který: film, který běží (1. pád) × film, který vidím (4. pád, u neživotných stejný tvar). Proto nepoznáš rozdíl podle ucha. Francouzsky ale musíš: řiď se tím, co je hned za zájmenem.
Pomůže i angličtina: the boy who lives here (podmět) × the film (that) I saw (předmět). Kde v angličtině může zájmeno chybět, ve francouzštině je to que. Ve francouzštině nikdy nevypadne.
Když stojí que před passé composé s avoir, příčestí se shoduje s podstatným jménem, ke kterému se que vztahuje: la robe que j’ai achetée, *les photos que tu as prises*.
Roztřiď části vět: přijde před ně qui, nebo que?
Na rozdíl od angličtiny (the book I read) nesmí francouzské que vypadnout.