V roce 1937 shořela v USA obří vzducholoď Hindenburg. Byla naplněná vodíkem – nejlehčím plynem, který ale se vzduchem tvoří výbušnou směs. Dnes se vodík vrací jako „palivo budoucnosti“: při jeho hoření vzniká jen voda.
A voda sama je nejzvláštnější látka na Zemi: led plave, ryby přežijí zimu pod ledem a voda vře až při 100 °C, i když má malé molekuly. Ukážeme si proč.
Využití vodíku: výroba amoniaku (na hnojiva), ztužování tuků (z oleje vznikne pevný tuk), palivo a palivové články, které z vodíku a kyslíku vyrábějí elektřinu.
Klepni na karty a zopakuj si sloučeniny vodíku.
I úplně čirý led bez bublin plave. Je to vlastnost vody samotné (anomálie), ne vzduchu.
Vodík a voda jsou spolu úzce spjaté: vodík hoří na vodu a z vody se elektrolýzou vodík vyrábí. Tady je obojí systematicky: stavba, vlastnosti, výroba, reakce a použití.
| Vlastnost | Hodnota / popis |
|---|---|
| Z | 1 (konfigurace 1s¹) |
| skupenství | bezbarvý plyn bez zápachu, molekuly H₂ |
| hustota | nejlehčí plyn (asi 14× lehčí než vzduch) |
| OČ | I, v hydridech kovů −I, v H₂ 0 |
| výskyt | nejrozšířenější prvek ve vesmíru; na Zemi hlavně ve vodě |
| Vlastnost | Vysvětlení |
|---|---|
| zahnutá polární molekula | kyslík táhne elektrony víc → δ− na O, δ+ na H |
| teplota varu 100 °C | vodíkové můstky mezi molekulami |
| největší hustota při 4 °C | led má řidší mřížku → plave |
| výborné rozpouštědlo | polární molekuly obklopí ionty solí |
| Druh | Příčina | Odstranění |
|---|---|---|
| přechodná | Ca(HCO₃)₂, Mg(HCO₃)₂ | varem: Ca(HCO₃)₂ → CaCO₃↓ + CO₂ + H₂O |
| trvalá | CaSO₄, MgSO₄, chloridy | varem ne; chemicky (srážením) nebo iontoměniči |
Roztřiď soli podle toho, jakou tvrdost vody způsobují.
„Přechodná“ znamená, že varem zmizí. To umějí jen hydrogenuhličitany, které se teplem rozloží na nerozpustný uhličitan.