Plechovka od limonády, alobal, rám kola – to je hliník. Pájka v elektronice a bronzová socha obsahují cín. Autobaterie skrývá desky z olova.
Tři kovy, každý s jiným příběhem: hliník byl kdysi dražší než zlato, cín se v mrazu „rozpadá“ a olovo bylo po staletí v trubkách, než se zjistilo, že je jedovaté.
Hliník je lehký (asi třetina hmotnosti oceli), dobře vede teplo i proud a díky pasivaci nekoroduje. V zemské kůře je to nejrozšířenější kov.
Vyrábí se z bauxitu: z něj se získá čistý Al₂O₃, ten se rozpustí v roztaveném kryolitu a rozkládá elektrolýzou. Spotřebuje to obrovské množství elektřiny – proto byl hliník v 19. století vzácný a proto se vyplatí ho recyklovat (stačí zlomek energie).
Hliník je amfoterní – reaguje s kyselinou i s hydroxidem a v obou případech uvolní vodík:
Cín a olovo jsou ve 14. skupině. Tvoří sloučeniny s oxidačním číslem II a IV – např. oxid olovnatý PbO a oxid olovičitý PbO₂.
Roztřiď vlastnosti a použití ke správnému kovu.
Na rozdíl od rzi na železe je vrstva Al₂O₃ pevná a neodlupuje se, takže kyslík se ke kovu dál nedostane.
Hliník (13. skupina), cín a olovo (14. skupina) jsou p-prvky, ale chovají se jako kovy. Pro každý z nich si projdeme stejné body: výskyt, výrobu, vlastnosti, reakce a použití.
| Al | Sn | Pb | |
|---|---|---|---|
| skupina | 13 | 14 | 14 |
| valenční elektrony | 3 (ns² np¹) | 4 (ns² np²) | 4 (ns² np²) |
| typická OČ | III | II, IV | II (častější), IV |
| ruda | bauxit | kasiterit SnO₂ | galenit PbS |
| výroba | elektrolýza Al₂O₃ v tavenině kryolitu | redukce SnO₂ uhlíkem | pražení PbS a redukce uhlíkem |
| použití | obaly, letadla, vodiče, alobal | pocínování, pájky, bronz | akumulátory, stínění záření |
Spoj si rudy s kovy – otoč karty.
Olovo se hromadí v těle, poškozuje nervy, krvetvorbu a ledviny. Dříve se přidávalo do benzínu a barev a bylo ve vodovodních trubkách – dnes se tomu vyhýbáme. Do potravinových obalů nepatří.
Hliník je velmi neušlechtilý – uhlík ho z oxidu nevytlačí. Pomůže jen elektrický proud.