Dýcháš vzduch, který je ze 78 % dusík. Rostliny ho přitom ze vzduchu skoro nedokážou využít – potřebují dusík ve sloučeninách. Kolem roku 1910 vymysleli Fritz Haber a Carl Bosch, jak dusík ze vzduchu „chytit“ do amoniaku. Díky hnojivům z něj dnes uživíme miliardy lidí.
Fosfor je zase v zápalkách, v kostech, v DNA i v hnojivech. Oba prvky jsou pro život nezbytné – a v přebytku škodí řekám a rybníkům.
Molekula N₂ drží pohromadě trojnou vazbou, jednou z nejpevnějších. Proto je dusík málo reaktivní – a proto se jím plní balíčky chipsů, aby nežlukly.
Z amoniaku se vyrábí kyselina dusičná HNO₃ (dusík v ní má oxidační číslo V) a z ní hnojiva i výbušniny. Směs koncentrované HCl a HNO₃ v poměru 3 : 1 je lučavka královská – rozpustí i zlato.
Kyselina trihydrogenfosforečná H₃PO₄ je v limonádách typu cola, její soli – fosforečnany – v hnojivech a v kostech.
Roztřiď látky k prvku, který obsahují.
Dusík v NH₃ má volný elektronový pár, kterým přijme H⁺ z vody: NH₃ + H₂O ⇌ NH₄⁺ + OH⁻. Vznikají OH⁻ → zásaditý roztok.
Dusík a fosfor jsou ve stejné skupině, ale chovají se velmi odlišně: dusík je plyn z dvouatomových molekul, fosfor pevná látka v několika podobách. Projdeme oba prvky bod po bodu.
| Dusík | Fosfor | |
|---|---|---|
| výskyt | vzduch (78 %), bílkoviny, ledky | fosforečnany (apatit), kosti, DNA |
| podoba | plyn N₂, trojná vazba | bílý, červený, černý |
| reaktivita | nízká (pevná N≡N) | bílý velmi vysoká |
| důležitá kyselina | HNO₃ dusičná | H₃PO₄ trihydrogenfosforečná |
Otoč karty: zkus nejdřív spočítat oxidační číslo dusíku sám (H má I, O má −II, součet je 0).
N₂ + 3 H₂ ⇌ 2 NH₃ – reakce je vratná a exotermní.
Splach hnojiv (dusičnany, fosforečnany) do vod způsobuje eutrofizaci – přemnožení řas a sinic. Oxidy dusíku z motorů přispívají ke smogu a kyselým dešťům.
Směs HNO₃ a H₂SO₄ se jmenuje nitrační směs a slouží v organické chemii. Zlato rozpouští jen lučavka.