🏗️ Větné členy

Stavba domu

O čem to je

Dům má základy, nosné zdi a pak všechno ostatní: okna, balkon, střechu. Věta je postavená podobně. Má základ, bez kterého nestojí, a části, které ji rozšiřují a zpřesňují.

K čemu to je? Když víš, jakou roli má které slovo ve větě, správně napíšeš shodu (psi štěkali), čárky i koncovky. A rozbor věty je stálice testů.

VětaCelek slov, který obvykle obsahuje sloveso v určitém tvaru a něco sděluje.Pes štěká.

Větný členRole, kterou slovo (nebo skupina slov) ve větě hraje.Ve větě Pes štěká je pes ten, kdo něco dělá – podmět.

Základy: podmět a přísudek

PodmětKdo nebo co něco dělá (nebo o kom se mluví). Ptáme se kdo? co?Pes štěká. Dům stojí.

PřísudekCo podmět dělá nebo jaký je. Ptáme se co dělá? co se s ním děje? jaký je?Pes štěká. Den byl krásný.

Základní skladební dvojicePodmět a přísudek dohromady. Je to základ věty.Pes štěká.

Přísudek je slovesný (jen sloveso: Petr píše.), nebo jmenný se sponou: sponové sloveso být + jméno (Petr je učitelem. Den byl krásný.).

Zdi a okna: rozvíjející členy

PředmětRozvíjí sloveso. Ptáme se pádovou otázkou kromě 1. a 5. pádu (koho? co? komu? čím? o čem?).Čtu knihu. Pomáhám bratrovi.

Příslovečné určeníRozvíjí sloveso a říká okolnosti: kde, kdy, jak, proč, za jakým účelem.Přijdu zítra. Bydlím v Brně.

PřívlastekRozvíjí podstatné jméno. Ptáme se jaký? který? čí?starý pes, dům s věží

DoplněkVztahuje se zároveň ke jménu i ke slovesu. Říká, jaký byl podmět (nebo předmět) při ději.Vrátil se unavený. (vrátil se – a byl unavený)

Vyzkoušej si to

U každého spojení se zeptej od slova, ke kterému zvýrazněné slovo patří.

Rozeber: Šli jsme do kina.

Přísudek: šli jsme (co jsme dělali?). Podmět: v textu chybí, ale poznáme ho z tvaru slovesa – my (podmět nevyjádřený). do kina – kam? → příslovečné určení místa.

Je lékařem ve větě Otec je lékařem. předmět?

Ne. Je lékařem říká, čím otec je – tvoří přísudek spolu se slovesem je. Je to přísudek jmenný se sponou.

✗Ve větě Vrátil se unavený. je unavený přívlastek.

✓unavený je doplněk.

Přívlastek rozvíjí jen jméno a stojí u něj. Doplněk se váže ke jménu (on byl unavený) i ke slovesu (vrátil se). Pozná se tak, že větu rozložíš na dvě: Vrátil se. Byl unavený.

Základ věty = podmět + přísudek. Rozvíjející členy: předmět (pádová otázka), příslovečné určení (okolnosti), přívlastek (jaký, čí), doplněk (ke jménu i slovesu).

Otázkou od slova

O čem to je

Rozbor věty je jako hledání rodokmenu. Nejdřív najdeš hlavu rodiny (přísudek), pak toho, kdo s ním tvoří pár (podmět), a pak se ptáš, kdo patří ke komu.

K čemu to je? Jeden spolehlivý postup ti stačí na jakoukoli větu – i na tu nejdelší v testu.

Pojmy

Větný členRole slova ve větě: podmět, přísudek, předmět, příslovečné určení, přívlastek, doplněk, přístavek.knihu ve větě Čtu knihu je předmět

Řídící slovoSlovo, od kterého se ptáme. Rozvíjející člen „visí“ na něm.starý pes: řídící je pes, ptáme se jaký pes?

Přívlastek shodnýStojí obvykle před jménem a shoduje se s ním v rodě, čísle a pádě.modré auto, modrého auta

Přívlastek neshodnýStojí obvykle za jménem a nemění se spolu s ním.dům s věží, domu s věží

PřístavekJiné pojmenování téhož, odděluje se čárkami.Karel IV., český král, založil univerzitu.

Postup

Věta: Náš starý soused včera pečlivě opravil rozbitý plot.

Najdi sloveso v určitém tvaru → přísudek: opravil.

Kdo opravil? → podmět: soused.

Ptej se od přísudku: opravil co? → plot (předmět). Kdy? → včera (PU času). Jak? → pečlivě (PU způsobu).

Ptej se od jmen: jaký soused? → náš, starý. Jaký plot? → rozbitý (přívlastky shodné).

Druhy příslovečného určení

Druh	Otázka	Příklad
místa	kde? kam? odkud?	v Brně, domů
času	kdy? jak dlouho?	v létě, včera
způsobu	jak?	rychle, pečlivě
příčiny	proč? z jaké příčiny?	kvůli nemoci
účelu	za jakým účelem?	pro mléko

Věty bez podmětu

Věta jednočlennáVěta, ve které podmět nejde ani doplnit. Nemá smysl ptát se „kdo?“.Prší. Stmívá se.

Pozor: Šli jsme ven. není jednočlenná. Podmět my jen chybí v textu (je nevyjádřený), ale doplnit ho jde.

Vyzkoušej si to

Vyber správný větný člen. Ptej se vždy od slova, ke kterému patří.

Urči člen s věží ve spojení dům s věží.

Ptám se od dům: jaký dům? → přívlastek. Stojí za jménem a při skloňování se nemění (domu s věží) → neshodný.

Jaký člen je český král ve větě Karel IV., český král, založil univerzitu.?

Pojmenovává jinými slovy tutéž osobu (Karel IV. = český král) → přístavek. Odděluje se čárkami z obou stran.

✗Prší. – podmět je nevyjádřený.

✓Prší. je věta jednočlenná, podmět v ní není.

Nevyjádřený podmět jde doplnit (šli jsme → my). U prší nikoho doplnit nejde (ono prší není spisovně). Proto je věta jednočlenná.

Najdi přísudek, k němu podmět, pak se ptej od každého slova. Od slovesa → předmět a příslovečné určení. Od jména → přívlastek. Přístavek pojmenuje totéž jinak.

🏃Mluvnické kategorie sloves🤝Shoda podmětu s přísudkem