Kluci hráli, ale holky hrály. Zní to úplně stejně, ale píše se to jinak. Koncovka slovesa v minulém čase se řídí tím, kdo děj dělá.
K čemu to je? Shoda je jedna z nejčastějších chyb v diktátech, písemkách i v maturitním testu. Přitom stačí jeden jednoduchý postup.
| Rod podmětu (mn. č.) | Koncovka | Příklad |
|---|---|---|
| mužský životný | -i | Psi štěkali. |
| mužský neživotný | -y | Stromy rostly. |
| ženský | -y | Ženy zpívaly. |
| střední | -a | Města rostla. |
U každé věty projdi všechny čtyři kroky postupu.
Pes je zvíře → mužský životný. V 1. pádě množného čísla je psi a přísudek má -i.
Jednoduché je to, když podmět je jeden. Co ale, když rodiče a děti odešl_? Nebo kuřata a husy běhal_? Tady se nejčastěji chybuje.
K čemu to je? Několikanásobný podmět je oblíbený chyták testů. Naučíš se jedno pořadí důležitosti a vyřešíš každou větu.
Pořadí slov ve větě nerozhoduje. Na louce se pásli krávy a koně – koně jsou mužský životný, i když stojí až na konci.
Zařaď věty podle správné koncovky. Rodiče, lidé a koně jsou mužský životný.
Mezi podměty je koně – mužský životný – a ten má vždy přednost. Že stojí až na konci věty, nevadí.