🧩 Slovní druhy

Deset šuplíků

O čem to je

V knihovně jsou knihy rozdělené do oddělení: romány, encyklopedie, kuchařky. Slova v češtině jsou rozdělená podobně – do deseti skupin podle toho, co znamenají a jak se chovají.

K čemu to je? Slovní druh rozhoduje o pravopisu (shoda, i/y v koncovkách), o čárkách (spojky) i o rozboru věty. Bez něj nejde dál žádná gramatika.

Slovní druhSkupina slov se stejným typem významu a stejným chováním ve větě.pes, škola, radost jsou všechno podstatná jména
Ohebné slovoSlovo, které mění tvar: skloňuje se (mění se podle pádů) nebo časuje (mění se podle osob a časů).pes – psa – psovi; píšu – píšeš – psal
Neohebné slovoSlovo, které má pořád stejný tvar.rychle, do, a, kéž, haf

Pět ohebných

  • 1. podstatná jména – názvy osob, věcí, vlastností, dějů: pes, stůl, radost, běh
  • 2. přídavná jména – vlastnosti: velký, jarní, otcův
  • 3. zájmena – zastupují nebo ukazují: já, ten, svůj, kdo, který
  • 4. číslovky – počet a pořadí: pět, pátý, pětkrát
  • 5. slovesa – děj nebo stav: běžet, spát, být

Pět neohebných

  • 6. příslovce – okolnosti děje (kde, kdy, jak): rychle, venku, včera
  • 7. předložky – stojí před jménem a určují jeho pád: do, na, přes, kvůli
  • 8. spojky – spojují slova nebo věty: a, ale, protože, že
  • 9. částice – vyjadřují postoj mluvčího (přání, pochybnost): kéž, ať, prý, asi
  • 10. citoslovce – citové výkřiky a napodobení zvuků: au, haf, bum

Vyzkoušej si to

Zkus každé slovo „ohnout“ – dá se dát do jiného tvaru? Pokud ano, je ohebné.

Jaký slovní druh je pátý a jaký pátek?
Pátý říká pořadí (kolikátý?) → číslovka (řadová). Pátek je název dne (co?) → podstatné jméno.
Je rychleji ohebné slovo?
Příslovce rychle se dá stupňovat (rychleji, nejrychleji), ale neskloňuje se ani nečasuje. Stupňování se za ohýbání nepovažuje → neohebné.
✗Běh je sloveso, protože znamená děj.
✓Běh je podstatné jméno; sloveso je běžet.

Podstatná jména mohou pojmenovat i děj. Rozhoduje chování: běh se skloňuje (běhu, během), nečasuje se.

Ohebné (1–5): podstatná jména, přídavná jména, zájmena, číslovky, slovesa. Neohebné (6–10): příslovce, předložky, spojky, částice, citoslovce.

Podle role ve větě

O čem to je

Herec může hrát v jednom filmu doktora a v druhém zloděje. Některá slova také „hrají různé role“ – ve větě Šel kolem domu je kolem něco jiného než ve větě Šel kolem.

K čemu to je? Naučíš se určovat slovní druh spolehlivě, i u slov, která lákají k chybě. Hodí se to v testu i při psaní čárek.

Pojmy

Slovní druhSkupina slov se stejným typem významu a chováním. V češtině jich je 10.podstatné jméno, sloveso, předložka…
PádTvar jména podle otázky (kdo? koho? komu?…). Čeština jich má 7.do domu (2. pád), k domu (3. pád)
KontextOkolí slova – věta, ve které stojí. Podle něj poznáme jeho roli.vedle domu × stál vedle

Rozbor jedné věty krok za krokem

Ach, ten náš starý pes dnes nechtěl jít ven, protože pršelo.

Ach – výkřik citu → citoslovce.
ten, náš – ukazují na psa a říkají, čí je → zájmena.
starý – jaký pes? → přídavné jméno.
pes – kdo? → podstatné jméno.
dnes, ven – kdy? kam? Okolnosti děje → příslovce.
nechtěl, jít, pršelo – děj → slovesa.
protože – spojuje dvě věty → spojka (podřadicí: připojuje větu, která vysvětluje důvod).

Druhy zájmen

DruhPříklady
osobní (i zvratné se, sebe)já, ty, on, my, sebe
přivlastňovacímůj, tvůj, náš, svůj
ukazovacíten, tento, tentýž, onen
tázacíkdo, co, jaký, čí
vztažnákterý, jenž, co (ve vedlejší větě)
neurčitá a zápornáněkdo, něco; nikdo, nic

Vyzkoušej si to

Přečti název druhu, vybav si definici a příklad, pak otoč.

  • Předložka – pojí se s pádem jména: do, na, přes, kvůli
  • Spojka – spojuje větné členy nebo věty: a, ale, protože, že
  • Částice – uvozuje větu, vyjadřuje postoj mluvčího: kéž, ať, prý, asi
  • Citoslovce – citové a zvukové projevy: au, haf, bum
Šel kolem domu. × Šel kolem. Jaký druh je kolem?
V první větě stojí před jménem a určuje jeho pád (kolem domu – 2. pád) → předložka. Ve druhé za ním žádné jméno není, slovo říká kudy šel → příslovce.
Urči druh zájmen svůj, sebe, kdo.
svůj – říká, čí něco je → přivlastňovací. sebe – osobní zvratné. kdo – ptáme se jím → tázací.
✗Stál vedle. – vedle je předložka.
✓vedle je tu příslovce.

Předložka musí stát před jménem a určovat jeho pád. Tady žádné jméno není; slovo určuje místo (kde stál?) → příslovce.

Slovní druh určuj podle role slova v konkrétní větě. Předložka se pojí s pádem jména, příslovce samo určuje okolnost (kde, kdy, jak).
📐Mluvnické kategorie jmen