Každý člověk má v občance údaje: jméno, datum narození, pohlaví. Podstatná jména mají taky své „údaje“ – podle nich víme, jaký tvar slova použít a jak napsat koncovku.
K čemu to je? Bez rodu nenapíšeš správně Psi štěkali × Stromy rostly. Bez vzoru nevíš, jestli s učiteli, nebo s učitely. Tyto údaje se jmenují mluvnické kategorie.
Pády mají i latinské názvy. Používají se v učebnicích i v jazycích, jako je němčina nebo latina.
Řekni si otázku a latinský název pádu, pak otoč kartu.
| Rod | Vzory |
|---|---|
| mužský životný | pán, muž, předseda, soudce |
| mužský neživotný | hrad, stroj |
| ženský | žena, růže, píseň, kost |
| střední | město, moře, kuře, stavení |
Dítě (jedno) je střední, ale děti se skloňují jako ženské vzoru kost: dětmi, dětem. Proto děti si hrály s -y.
Přídavné jméno je jako stín: chodí za podstatným jménem a přizpůsobuje se mu. Mladý muž, mladá žena, mladé kotě. Mění se podle toho, ke komu patří.
K čemu to je? Správný tvar přídavného jména je častý chyták v testu (mladý × mladí, otcův × otcovi). A aby ses v tom vyznal, potřebuješ znát pád, číslo a rod.
| Druh | Vzor | Příklady |
|---|---|---|
| tvrdá | mladý | zelený, malý, drahý |
| měkká | jarní | cizí, letní, ranní |
| přivlastňovací (čí?) | otcův, matčin | Petrův, sestřin |
Měkká mají ve všech rodech stejný 1. pád: jarní muž, jarní žena, jarní město. Přivlastňovací se tvoří od jmen osob příponou -ův (muž) nebo -in (žena).
Rozřaď přídavná jména. Zkus ten ___ muž / ta ___ žena: mění se konec? Pak je tvrdé.
Stupňovat jdou jen přídavná jména, která vyjadřují vlastnost. Dřevěný nebo otcův se stupňovat nedá.
Rozhoduje, jestli se mění podle rodu: mladý muž – mladá žena, ale jarní muž – jarní žena. Měkké se nemění.