Otevřeš zpravodajský web. Nahoře zpráva o povodních, vedle komentář, proč vláda selhala, dole vtipný sloupek o nakupování. Všechno jsou to novinové texty, ale každý chce něco jiného.
K čemu to je? Kdo pozná rozdíl mezi zprávou a názorem, nenechá se snadno zmanipulovat. A u maturity se na žánry publicistiky ptají často.
Na pomezí stojí reportáž (autor byl na místě a živě líčí, co viděl) a interview (rozhovor).
Zařaď žánry. Ptej se: jen informuje? hodnotí? nebo baví?
Zpráva má být objektivní. Hodnocení (neschopná, konečně) patří do komentáře.
Zpráva a fejeton jsou dva protipóly novin. Jeden je chladný jako fotka z bezpečnostní kamery, druhý vtipný jako stand-up. Když je porovnáš, pochopíš celou publicistiku.
K čemu to je? Naučíš se poznat, jak je zpráva postavená, a odlišit fakta od názoru. To se hodí v testu i v běžném životě na internetu.
| Zpráva | Fejeton | |
|---|---|---|
| cíl | informovat | pobavit a přimět k zamyšlení |
| postoj | objektivní | subjektivní |
| jazyk | neutrální, věcný | hravý, vtipný |
| stavba | obrácená pyramida | volná, pointa na konci |
Přečti žánr, řekni si, čím se vyznačuje, a kartu otoč.
Jazyk publicistiky láká čtenáře: poutavé titulky, slovní hříčky, nová a módní slova. Extrémem je bulvár – senzace, emoce, zveličování.
Zpráva je neosobní a stručná. Reportáž je osobní svědectví – obsahuje dojmy, atmosféru, přímou řeč.