Mapy.cz ti ukážou silnice, zastávky, vrstevnice i letecký snímek. Můžeš si zapnout cyklotrasy a vypnout restaurace. Za tím stojí GIS – počítačový systém, který skládá informace o místech jako průsvitné fólie přes sebe.
GIS používají hasiči, urbanisté, zemědělci i vědci. Pomáhá odpovídat na otázky typu „kde?“ a „co je poblíž?“.
Každá vrstva obsahuje jeden typ objektů. Když je položíš přes sebe, vznikne mapa – a hlavně můžeš vrstvy kombinovat a počítat s nimi.
Otoč kartičky – ke každému objektu si napřed zkus říct, jestli by byl bod, linie, nebo polygon.
Síla GIS je v kombinaci vrstev. Data o poloze se navíc dají získat z družic: GNSS (GPS, Galileo…) určí polohu, dálkový průzkum Země dodá snímky.
Mapa je jen výstup. Podstatou GIS je analýza: odpověď na otázku „kde a proč“.
Mobil ví, kde jsi, i uprostřed lesa bez signálu operátora. Předpověď počasí ukazuje mraky nad Evropou z vesmíru. Obojí funguje díky družicím.
Ukážeme si, jak družice určí tvoji polohu, jak „fotí“ Zemi a jak se jejich data zpracují v GIS.
Otoč kartičky: kdo který systém provozuje?
Agentura EU pro vesmírný program (EUSPA), která řídí Galileo, sídlí v Praze.
Snímky z družic jsou rastr – mřížka pixelů. V GIS se kombinují s vektory: body (zastávka), liniemi (řeka) a polygony (jezero, hranice lesa).
Z jedné družice zná jen vzdálenost – mohl by být kdekoli na kouli kolem ní. Tři vzdálenosti určí bod, čtvrtá opraví chybu hodin.